Únor

Předehra na okenním parapetu

  • Únor

    Než jaro vtrhne do zahrad v plné síle a kráse, vysílá první opatrné signály v podobě kvetoucích keřů. Mnohé z nich do našich končin připutovaly z hodně vzdálených koutů světa, například z východní Asie či Severní Ameriky. Zimnokvět časný má upozornění na neobvyklou dobu kvetení přímo v názvu. Pozornost přitahují v zimním období také vilíny. Jejich větvičky – zima nezima - zdobí žluté, sytě oranžové až purpurově červené střapaté květy. Rozkvétají i první otužilci mezi květinami, především čemeřice a talovíny. Teprve koncem února se k nim v teplejších oblastech přidají sněženky a krokusy.

    Pohlédneme-li na únor symbolikou semaforu, pak na něm zahrádkářům svítí oranžové světlo: pozor, připravte se. Tu a tam je už sice v zahradě možné něco udělat, ale na to „pravé“ zahradničení si přece jen musíme chvíli počkat. A tak – pokud nemáme ovocný sad nebo vinici, vyžadující řez, můžeme začít přivolávat jaro na okenním parapetu. Naštěstí už nemusíme nad hrncem s vroucí vodou či v troubě propařovat zeminu a prosívat ji přes jemné síto. Stačí koupit vhodný výsevní substrát a vyset první zeleninu. Třeba raný salát, rajčata, papriky nebo brokolici.

  • Řez rybízu a angreštu

    Do konce února je nejvyšší čas na průklest keřů a stromků bobulovin, především angreštů a rybízů. Vhodný střih zkvalitní jejich růst i plodnost. U angreštů jsou nejplodnější mladé větve (dvouleté až pětileté). Vyřezáváme celé přestárlé výhony a dbáme na dostatečné provzdušnění koruny. Ostatní výhony angreštu zkracujeme na 3 – 4 pupeny a to tak, abychom na konci nechávali vždy pupen směřující ven. Řez neprovádíme za mrazivého počasí. Rybíz vytváří plody na jednoletém dřevě. Proto je jeho pravidelné prořezávání velmi důležité.

    Kdy a jak řezat červený rybíz
  • Řežeme vinnou révu

    Od druhé poloviny února ošetříme řezem vinnou révu. Řez příliš neodkládáme, v révě proudí míza velmi brzy. Zkrátíme výhony vyrůstající z jednoletého a dvouletého dřeva a odstraníme všechny letorosty vyrůstající ze starého dřeva. Pryč by měly přijít také všechny suché a poškozené výhony.

  • Ochrana před houbomilkou česnekovou

    Houbomilka česneková (Suillia univittata) je přibližně 8 mm velká moucha, která přezimuje jako dospělec. U listů napadených houbomilkou dochází k vadnutí a kroucení. V některých oblastech dokáže houbomilka zlikvidovat až 10% výsadby česneku, napadá také pór a cibuli. Během prvních teplejších dní koncem února a začátkem března klade samice vajíčka na báze listových pochev vzcházejících rostlin. Kladení vajíček zabráníme včasným překrytím záhonu bílou netkanou textilií, kterou odstraníme až v dubnu.

    houbomilka česneková
  • Chystáme se na předjarní postřik stromů a keřů

    Zkontrolujeme postřikovače a postřiky, abychom byli připraveni na předjarní postřik stromů a keřů měďnatými přípravky. Postřik aplikujeme těsně před rašením. Zvlášť důležité je načasování při ochraně broskvoní před kadeřavostí, kterou způsobuje houba palcatka broskvoňová (Taphrina deformans).

    Rozvoj choroby začíná v době, kdy součet hodin teplejších než 7 °C od začátku ledna přesáhne 100 hodin. Proto je důležité sledovat aktuální vývoj počasí, aby bylo možné postřik aplikovat v optimální dobu. Jako orientační pomůcku pro určení vhodného času na předjarní postřik broskvoní používají někteří zahrádkáři lísku či angrešt. S postřikem začínají, když začne líska kvést či angrešt rašit.

  • Nakupujeme osiva

    Na základě osevního plánu vybíráme a nakupujeme osiva. Právě na počátku roku bývá nejširší nabídka semen ovoce i zeleniny. Odrůdy volíme nejen podle toho, CO chceme pěstovat, ale také KDE to budeme pěstovat (typ půdy, orientace a umístění zahrádky) a KDY chceme plodinu sklízet (délka vegetační doby). Většina semen má omezenou trvanlivost. Proto kupujeme ta nejčerstvější a snažíme se nehromadit zbytečné zásoby.

    Semena nemusíme vždy kupovat. V menším množství a omezeném sortimentu můžeme zajímavé (zvlášť staré či krajové) odrůdy získat v rámci iniciativy Semínkovna.

    Semínkovna - co nabízí a kde
    Než se vypravíte nakupovat semena
  • Vápnění pomůže v boji proti mechu

    Pokud mezi nepřátele vašeho trávníku patří mech, pak při jeho likvidaci vedle pravidelné údržby pomůže vápnění. Trávník můžeme posypat vápnem ještě v únoru. Vrstva sněhu nevadí. Vápněním neutralizujeme půdu a zabráníme tak růstu mechu v trávníkovém porostu.

    otazníky kolem vápnění
  • Připravujeme osevní plán

    Pro nadcházející zahrádkářský rok připravujeme osevní plán. Pomůže nám při co nejúčelnějším využití pozemku. Při plánování dbáme na dodržení pravidel střídání rostlin podle tratí, tedy podle jejich nároků na živiny.

  • Jarní řez komule Davidovy

    Komule Davidova (Buddleia davidii) je známá také pod označením motýlí keř či tibetský šeřík. Abychom podpořili bohaté kvetení, zkrátíme větve komule na 1 – 3 pupeny. Motýlí keř totiž kvete jen na letorostech (nových mladých výhonech), které vyrostly téhož roku na jaře. Ideální čas pro tento zákrok je období, kdy se začnou nalévat pupeny. Součástí každoročního řezu by mělo být úplné odříznutí jedné nebo dvou nejstarších větví.

    motýlí keře - kdy které řezat
    Motýlí keř pokvete už prvním rokem
  • Vysazujeme a vyséváme zeleninu do skleníku

    Přibližně od druhého únorového týdne můžeme začít s výsadbou a výsevy zeleniny do skleníku. Pochopitelně vycházíme z aktuálního vývoje počasí. Do vytápěného skleníku sázíme salát, kedlubny a salátové okurky. Do nevytápěného skleníku nebo teplého pařeniště postupně vyséváme ředkvičky a další otužilou zeleninu.

    ředkvičky
    hlávkový salát
  • Řežeme listnaté keře a živé ploty

    Koncem února začneme s řezem listnatých keřů a živých plotů. Péče se týká především ptačího zobu, habru, javoru babyky a dřínu. Opadavé živé ploty sestřihujeme v předjaří, dokud neproudí míza. Řez neprovádíme za mrazivého počasí. Hloubka řezu se odvíjí od bujnosti růstu konkrétních keřů. Při řezu živých plotů udržujeme kónický tvar, tedy plot stříháme tak, aby měl širokou základnu, která se zužuje směrem vzhůru. Jedině tak získáme plot odspodu hustý.

    Střih v této době vynecháme u časně kvetoucích keřů s narašenými pupeny, jako jsou forzýtie, štědřence nebo šeříky. Ty prořežeme až po odkvětu.

  • Příprava sadby velmi ranných a ranných brambor

    V nejteplejších oblastech můžeme brambory vysazovat již počátkem března. Zakořeňování zkracuje vegetační dobu přibližně o 4 týdny. Proto sadbu zakoupíme v dostatečném předstihu.

    Při narašení sadby se vytvoří klíčky o délce kolem 5 mm. Narašování trvá přibližně 3 týdny, potřebná je teplota alespoň 8 °C a vhodný je přístup světla.

    S předklíčením začínáme asi 6 týdnů před termínem výsadby. Na světlém místě se při 10-12 °C utvoří postupně silné, rozvětvené, zelené klíče.

    K zakořeňování využijeme přepravky s pevným dnem. Předklíčenou sadbu brambor zasypeme 7-10 dní před výsadbou směsí rašeliny a kompostu, kterou udržujeme přiměřeně vlhkou. Hlízy vytvoří kořínky, s kterými je sázíme. Takto získáme sadbu pro nejranější sklizeň. Naklíčené brambory sázíme do půdy vyhřáté na minimálně 6 °C.

  • Péče o trávník po zimě

    Bezmrazé dny využijeme k vyhrabání trávníku a kontrole jeho stavu po zimě. Zvlášť důležité je odstranit zbytky odumřelé trávy, mech a listí. Zvýšenou pozornost věnujeme prohlubním, v kterých se hromadí voda a také místům, kde se objeví plíseň sněžná (Monographella nivalis).

    Povrch trávníku posypeme prosátým kompostem nebo speciálním trávníkovým substrátem. Za pomoci vertikutačních hrábí provedeme důkladné provzdušnění trávníku - vertikutaci. Pokud nemáme vertikutátor či speciální hrábě, pomůže trávník provzdušnit i zapichování vidlí a mírné zakývání.

  • Zastřihujeme ozdobné trávy

    S ohledem na aktuální vývoj počasí zastřihujeme koncem února či během března vysoké okrasné trávy, které u nás na zimu usychají či zatahují (např. ozdobnice čínská, třtina ostrokvětá). Při stříhání hlídáme, abychom nepoškodili pupeny. Střih provádíme přibližně 10 cm nad zemí. Nejlépe nám poslouží ruční plotové nůžky nebo ostrý srp. K zastřižení můžeme využít i běžné zahradní nůžky. Pak nám práce zabere více času a energie. 

  • Kontrolujeme stav zahradního jezírka

    Uhodí-li v únoru uhodí silné mrazy, hlídáme hladinu zahradního jezírka. V případě potřeby uděláme díru. Tak umožníme zimujícím rybám přístup vzduchu a zároveň dojde k odventilování jedovatých plynů. V žádném případě díru v ledu nevysekáváme nebo nevyřezáváme. Hluk a otřesy rybám vadí. Díru zhotovíme například speciálním ohřívačem.

  • Provádíme zimní řez ovocných stromů

    Pro zimní řez ovocných stromů, především jádrovin, jsou vhodné dny, kdy se teplota pohybuje nad nulou. Nejprve odstraníme nemocné nebo zastíněné větve. U mladých stromků formujeme korunu, starší jabloně a hrušně můžeme též zmladit.

  • Sklízíme přezimující zeleninu

    Sklízíme zimní cibuli, zimní pór, přezimující špenát, růžičkovou kapustu a kadeřávek.

    Růžičková kapusta – nejotužilejší košťálovina
    Kdy a jak sklízet zeleninu v zimě
    Kadeřávek, kadeřník či jarmuz
  • Výsev některých trvalek, balkonovek a letniček

    Do skleníku či pařeniště vyséváme trvalky, balkonovky a letničky (např. hledíky, lobelky, máky, šalvěje či zvonky) .

  • Testujeme klíčivost starších semen

    Pokud máme z předchozích let větší zásoby osiv, provedeme test klíčivosti. Větší semena (hrách, kukuřice, fazol) zatlačíme do navlhčeného písku nebo rašeliny a nádobu umístíme do místnosti s teplotou kolem 20 °C. Drobná semena uložíme na savý nebo filtrační papír, pod který dáme vlhký písek či talíř s trochou vody. Nádobu překryjeme fólií či sklem.

    Pokud vyklíčí 75% semen, je osivo vhodné k výsevu. Pokud klíčivost klesla na 50%, vyséváme dvojnásobné množství. Semena s klíčivostí 25% a méně už nepoužíváme.

Měsíce na zahradě

I kdybychom sebevíc chtěli, většinu zahradních aktivit není možné v lednu provádět. Nastal čas si trochu od toho nekonečného kolotoče sázení, pletí, kopání, rytí, hrabání a sekání odpočinout. O to…
Než jaro vtrhne do zahrad v plné síle a kráse, vysílá první opatrné signály v podobě kvetoucích keřů. Mnohé z nich do našich končin připutovaly z hodně vzdálených koutů světa, například z východní…
Zatímco kalendářní rok začíná lednem, zahradníkův rok by si zasloužil začínat prvním jarním měsícem - březnem. Každý, kdo má k dispozici aspoň kousek půdy, už netrpělivě vyhlíží, kdy už „TO“ začne.…
Zatímco básníci opěvují hlavně květen, zahradníci si náležitě užívají už měsíc předchozí – duben. Nezáleží na tom, zda hospodaříme na hektarech, arech nebo jen metrech čtverečních. Prostě konečně…
Květen je mezi zahrádkáři měsícem oblíbeným i obávaným zároveň. Zahrada hýří pestrou paletou květů; nejpilnější pěstitelé si užívají sklizeň rané zeleniny. Kdyby chtěli majitelé zahrad v květnu…
„Předně my zahradníci chceme mít anglický pažit, zelený jako kulečník a hustý jako koberec, pažit dokonalý, trávník bez poskvrny, drn jako samet, loučku jako stůl...“ vylíčil Karel Čapek v…
„Jó, třešně zrály, zrovna třešně zrály...“ zpívá ve slavné písničce Waldemar Matuška. Zdá se, jakoby text písničky přesně určoval časové období. Ale nahlédnutí do seznamu třešňových odrůd rychle…
Je až neuvěřitelné, jak prazáklad péče o zahrádky zůstává stále stejný. Karel Čapek popisuje srpen jako nejvhodnější čas na dovolenou. A zároveň hned v dalším odstavci přiznává, jak těžké je pro…
V devátém měsíci roku to je na zahrádce zdánlivě jedna velká idylka: sytými květy září mohutné trsy trvalek; sklízíme jablka, hrušky, švestky, ořechy i hroznové víno. V bohatství úrody se předhánějí…
Slunce dokáže na sklonku babího léta vyčarovat na zahrádce nezapomenutelné dny. Květinové záhony hýří sytými barvami třapatek, hvězdnic i chryzantém. Do slušivého barevného hávu podzimních barev se…
Jedenáctý měsíc v roce určitě není z těch, kdy si zahrádkáři mohou dát padla. Právě naopak. Mají poslední šanci dokončit všechny důležité práce před zimou. A protože počasí už bývá touto dobou…
Mezi nejvýraznější ozdoby zimní zahrady patří květy okrasných travin a plody stálezelených dřevin. Ať už jsou to červené bobule hlohu, dřišťálů, cesmín či tisů, oranžové či žluté plody rakytníku a…