Červen

Recept na dokonalý trávník

  • Červen

    „Předně my zahradníci chceme mít anglický pažit, zelený jako kulečník a hustý jako koberec, pažit dokonalý, trávník bez poskvrny, drn jako samet, loučku jako stůl...“ vylíčil Karel Čapek v knize Zahradníkův rok ideál milovníků dokonalého trávníku. Dál Čapek vypráví, že posekanou trávu nechtěla ani babka pro kozu. Nakonec seno – za drobný úplatek – odvezl popelář. Klasické řešení otázky těžce umístitelného odpadu, kterou ve svém slavném fejetonu Kam s ním? položil Jan Neruda. V něm se majitel slamníku snažil zbavit jeho staré náplně - slámy.

    Doby, kdy trávu nebylo třeba sekat a vděčně ji spásla kdekterá koza, jsou ty tam. A tak se každý, kdo touží po pěstěném trávníku nepřikrášleném květy sedmikrásek či pampelišek má počátkem léta co ohánět. Těch kilometrů naběhaných se sekačkou po zahradě! Za tuhle kratochvíli prý vděčíme Edwardu Buddingovi z anglického hrabství Gloucestershire. Budding pracoval v textilce, kde ho k vynálezu žacího strojku inspiroval stroj sestřihující drsný povrch látek. „Prasekačka“, tak jak ji Budding v roce 1830 sestrojil, byla těžká a ani trávu prý nesekala příliš dobře. Ale stačily dva roky, pár zlepšováků a první válcová sekačka trávy opustila brány strojírny Ransomes v anglickém Ipswichi.

    A tady je slíbený recept na dokonalý trávník: kupte si předpěstovaný travní koberec. Přivezou vám ho hezky srolovaný, ale věřte, že bezúdržbový nebude. Pak už zbývá jediné řešení. Trávník se zaručenou životností 10 – 15 let. Nemusíte jej sekat, plet, zalévat ani hnojit. Stačí jej prý jen tu a tam vyluxovat či opláchnout proudem vody. Má jedinou „drobnou“ chybu – je umělý.

  • Redukujeme rostliny v jezírku

    V zahradním jezírku odstraníme část nadměrně rozrostlých rostlin. Při zásahu dáváme pozor na živočichy.

  • Vysazujeme vodní rostliny

    Do konce června vysazujeme vodní rostliny. Při výsadbě nikdy nepotápíme rostliny pod hladinu celé. Listy většiny bahenních rostlin musí zůstat nad vodou.

  • Stříháním podpoříme opakované kvetení

    Odkvetlé chrpy, ostrožky, upolíny, vlčí boby i ranné kopretiny vykvetou (budou remontovat) během léta znovu, pokud je po odkvětu seříznete. Seříznutí u zmíněných rostlin provádíme na šířku ruky nad zemí. Délku kvetení prodloužíme také odstřiháváním uschlých květů macešek a aksamitníků (afrikánů). Tam však odstřihujeme jednotlivé květy. Ponecháme dozrát jen ty, které jsou určené pro sběr semen.

    vlčí bob
  • Květinová louka potěší a ušetří čas věnovaný trávníku

    Část zahrady proměněná v květinovou louku ušetří nemálo času a energie. Poprvé ji sekáme až po odkvětu, tedy na přelomu června a července. Zvlášť vhodné je pro tento druh porostu sečení kosou. Je šetrnější nejen k rostlinám a mnoha užitečným živočichům, ale jistě jej ocení i sousedi.

    Recepty na rozkvetlou louku
  • Letní řez mladých stromů

    V druhé polovině června a v první polovině července provádíme u mladých stromů letní řez. Zásahem podpoříme růst hlavního výhodu i kosterních větví. Výhony směřující do středu koruny zkrátíme za třetím listem, případné konkurenční výhony odstraníme až na větevní kroužek.

  • Vysazujeme lilky a melouny

    V teplých oblastech vysazujeme lilky a melouny.

  • Odstraňujeme odkvetlé květy azalek a rododendronů

    Přibližně měsíc po odkvětu azalek a rododendronů (pěnišníků) vylamujeme odkvetlé části. Nejen, že pak keře lépe vypadají, ale zásahem podpoříme pravidelné rozvětvování a bohatou násadu květních pupenů pro příští rok. Keře se nebudou ani zbytečně oslabovat energií, kterou by musely vydat na tvorbu semen.

  • Po odkvětu zkrátíme čilimníky

    Asi nejznámější z u nás rostoucích čilimníků je žlutě kvetoucí čilimník metlatý (Sarothamnus scoparius), známý také jako janovec. Po odkvětu čilimníkům zkrátíme odkvetlé výhony přibližně o třetinu až polovinu. Nikdy tyto keře neřežeme do starého dřeva.

    řez čilimníků
  • Hnojíme růže, odkvetlé květy odstřihujeme

    Koncem června je čas na další přihnojení růží. Hnojení provádíme po dešti nebo po předchozím zalití. Růže přihnojíme roztokem rychle účinkujícího plného hnojiva. Průběžně odstřihujeme odkvetlé květy, aby rostliny zbytečně nevysilovaly tvorbou šípků.

  • Podpíráme rostliny s vysokým stonkem

    Šlechtěným rostlinám s vysokými lodyhami připravíme oporu, aby je déšť nepolámal. Podporu nepotřebují rostliny, které ve volné přírodě běžně dosahují vysokého vzrůstu a jsou pro to dostatečně uzpůsobeny, například divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum).

    divizna velkokvětá
  • Od poloviny měsíce vyrýváme cibule tulipánů

    Cibule tulipánů (kromě těch drobných, botanických) je vhodné nejméně jednou za 2 – 3 roky vyjmout z půdy. Zvlášť pečliví pěstitelé tuto činnost dělají každoročně. Cibule vyrýváme v době, kdy zatáhly listy. Opatrně odlomíme dceřiné cibulky. Zdravé cibule důkladně očistíme a osušíme a uskladníme pro podzimní výsadbu. Nejlépe léto přečkají v přepravkách či papírových sáčcích na vzdušném místě při teplotě kolem 20 °C. Během skladování cibulky kontrolujeme. Na uvolněné místo po tulipánech zasadíme letničky.

  • Přesazujeme drobné cibuloviny

    V případě potřeby přesazujeme drobné cibuloviny (sněženky, šafrány, bledule, ladoňky, modřence). Rozdělením hustých trsů získají rostliny dostatečný prostor pro další růst.

    sněženky
    modřence
    drobné cibuloviny - inspirace pro výsadbu
  • Pokojové rostliny umístíme na vhodná místa v zahradě

    Některé pokojové rostliny velmi dobře prospívají v letních měsících venku. Přemístění, ať už na zahradu, terasu či balkon, by však nemělo začít šokem. Rostliny nejprve zvykáme na zvýšený přísun světla. Ideální je využít podmračeného počasí a nevystavovat rostliny silnému slunečnímu záření. V tom mohou pomoci nejen různé kryty a zástěny, ale i koruny stromů. Pro letnění jsou vděčné druhy, kterým nevadí průvan ani rozdílné teploty v noci a během dne.

  • Množíme trvalky kvetoucí na jaře

    Do poloviny června je vhodný čas na přesazování trvalek kvetoucích na jaře. Právě v této době je můžeme snadno množit – dělením trsů. Do podzimu budou mít rostliny dost času dobře zakořenit a rozrůst se. Dokud se neujmou, chráníme je před prudkým sluncem a dostatečně je zaléváme.

  • Vyséváme dvouletky pro příští jaro

    Některé dvouletky (například pomněnky) se rády na zahrádce vysemení samy. V červnu vyséváme např. macešky (Viola x wittrockiana), sedmikrásky (Bellis perennis), hvozdík bradatý (Dianthus barbatus), chejr vonný známý jako zimní fiala (Cheiranthus chejri), měsíčnici roční (Lunaria annua). Pro výsevy je důležitá pravidelná zálivka – semena nesmí zaschnout. Maceškám při klíčení škodí vysoké teploty, proto je zpočátku chráníme před sluncem.

    měsíčnice roční
    chejr vonný - zimní fiala
  • Dokončíme tvarování živých plotů

    Pokud jsme to nestihli koncem května, pak ještě počátkem června provádíme tvarující řez (stříhání) živých plotů. Pravidelné zastřihávání výhonů zajistí pevný růst listnatým i jehličnatým živým plotům. Tvarování a zhušťování korun zakrslých borovic provádíme zaštipováním měkkých výhonů. U volně rostoucích (tzv. přírodních) živých plotů se řez provádí obvykle po odkvětu. Pokud v živém plotu zahnízdili ptáci, počkáme s prvním řezem na jejich vylétnutí.

    zaštipování borovic
    Triky pro tvarování buxusu
    topiary - sochy z keřů
    řez zlatice
  • Rostliny v nádobách otáčíme

    Rostliny umístěné v nádobách jednou za dva týdny otočíme. Zajistíme jim tak rovnoměrný přístup ke světlu.

  • Plejeme a zavlažujeme skalku

    Skalku podle potřeby mírně zavlažujeme. Průběžně odstraňujeme plevel. Rostliny s bujnějším růstem hlídáme a pokud se rozšířily příliš, pak je ze skalky odstraníme. Nemusí vždy končit na kompostu, třeba potěší někoho v sousedství nebo oživí dosud málo využívané plochy.

  • Připravíme ptačím hostům napajedlo

    Červnová zahrada nabízí první dozrávající plody. Aby vám ptáci nesklidili příliš mnoho úrody, nabídněte jim osvěžení v podobě malé tůňky nebo nádrže s vodou. Uvítají ji nejen na pití, ale i na osvěžení v podobě koupele.

    Ptačí napajedla a koupadla
  • Množíme jahodník

    Jahodník na zahradě nejčastěji rozmnožujeme z rostlin, které se tvoří na šlahounech. Šlahouny se objevují v době květu, zvlášť silně se vyvíjejí po sklizni plodů. Pro množení vybíráme zdravé a dobře zakořeněné rostliny, které ze šlahounu uřízneme ostrým nožem. Nejvhodnější rostliny jsou uprostřed šlahounu. Rostliny se ujmou přibližně za týden. V tomto období je vydatně zaléváme a lehce zastíníme.

    příprava vlastní sadby jahodníku
  • Hnojíme ovocné stromy a révu vinnou

    V průběhu měsíce přihnojujeme ovocné stromy, včetně révy vinné. Dusíkatá hnojiva používáme pouze do poloviny měsíce. Vhodná jsou organická hnojiva a to jak ve formě granulí, nebo z vlastních zdrojů.

  • Uklízíme opadané plody

    Na přelomu jara a léta opadává z ovocných stromů množství nedozrálých plodů. Průběžně je likvidujeme, aby se v zahradě nešířili škůdci a choroby.

  • Ruční probírka plodů

    U jabloní a hrušní, které mají příliš vysokou násadu plodů, provádíme ruční probírku. Mezi plody ponecháme rozestup přibližně 10 cm, u velkoplodých odrůd raději 12 cm.

  • Pokračujeme ve sklizni rebarbory

    V olamování řapíků rebarbory pokračujeme postupně až do svátku sv. Jana (24. června). Později rostlina obsahuje příliš velké množství kyseliny šťavelové. Stonky při sklizni neodstřihujeme, ale pouze mírně natočíme a pak snadno vytrhneme. Průběžně odstraňujeme květní stvoly, aby nedocházelo k vysilování rostliny. Rebarboru konzumujeme vždy tepelně zpracovanou.

    Reveň, raná zelenina v roli ovoce
    Poradna: Co s kvetoucí rebarborou?
    Co s nadbytkem rebarbory?
  • Sklízíme nové brambory

    Pokud jsme vysazovali předklíčené hlízy brambor, můžeme sklízet za 10 – 12 týdnů po výsadbě. Vhodný čas poznáme především podle žloutnoucí natě. V té době lze hlízy snadno odtrhnout od podzemních výhonků - stolonů. Při pěstování na zahrádce nemusíme sklízet celou úrodu najednou. První hlízy získáme opatrným poddloubnutím hrůbků ze strany. Tím umožníme menším hlízám další růst.

    proč nejíst zelené brambory
    Kdy sklízet brambory
  • Přihrnujeme brambory

    Podruhé přihrnujeme (hrobkujeme) při výšce kolem 15 - 20 cm. Hrůbky podporují lepší zakořenění rostlin a tedy i lepší tvorbu hlíz. Přílišné sucho brzdí vývoj hlíz. Proto v suchém období zaléváme, nejlépe do brázd. Při napadení porostu plísní bramborovou (šedočerné skvrny na natích) ošetřujeme rostliny měďnatým fungicidem. Mandelinku bramborovou z malých ploch sbíráme ručně a likvidujeme.

    péče o vysazené brambory
  • Průběžně vyséváme saláty, košťáloviny a pór

    Pro průběžnou sklizeň stále vyséváme saláty. Vysévat či vysazovat můžete také zelí, růžičkovou kapustu či pór.

    růžičková kapusta
    Po salátu můžete zasadit opět salát
  • Záhony po sklizni využíváme k dalšímu výsevu

    Na záhony uvolněné sklizní vyséváme další rostliny: keříčkové fazole, ledový salát, ozimý pór, pozdní mrkve, cukrovou kukuřici, čekanku a dřeňový hrách.

    výsev fazolí
    po salátu opět salát
    pěstování mrkve
    dřeňový hrách
  • Kontrolujeme výskyt chorob a škůdců

    Průběžně kontrolujeme výskyt chorob a škůdců, zejména slimáků.

    mšice maková
    mera zimostrázová - škůdce buxusů
    likvidace mšic
    hubení plzáků a slimáků
  • Trávník sekáme, zaléváme a hnojíme

    Trávník sekáme 2-3krát týdně. V období sucha hojně zaléváme a pravidelně hnojíme. Při sekání ponecháme trávu vyšší než obvykle. Plevele odstraňujeme i s kořeny.

  • Průběžně likvidujeme plevele

    Průběžně sledujeme vývoj plevelů. Pokud je důkladně zlikvidujeme dřív, než jim dozrají semena, tím méně nepříjemné práce nás v budoucnu čeká.

    svlačec rolní
    rozrazil perský
    pýr plazivý
    pcháč oset
    pěťour maloúborný
    pampeliška
  • Zaléváme a hnojíme rostliny v nádobách

    Mnohé rostliny v nádobách začínají kvést. Ať už zdobí terasy, balkony či jen okna, potřebují v tomto období nejen pravidelnou zálivku, ale také hnojení. Hnojíme nejméně každých 14 dní.

  • Sklízíme rané odrůdy ovoce

    Průběžně sklízíme první rané odrůdy třešní, zahradních i lesních jahod, maliny, rybízy i angrešt. Třešně trháme se stopkou, déle vydrží při skladování. Višně je vhodnější česat bez stopky. Při trhání višní i se stopkou často dochází k poškození základu budoucí úrody, tzv. plodonošů. Jahody sbíráme průběžně, nejlépe každé dva až tři dny. Pečlivě z porostu odstraňujeme plesnivějící či jinak poškozené plody.

    jahody - sklizeň, skladování
  • Zastřihujeme letorosty révy vinné

    V období kvetení révy vinné zastřihujeme konce letorostů přibližně 2 – 3 listy nad budoucími plody.

  • Rajčata vyvazujeme, vylamujeme, zaléváme a hnojíme

    Pokud nemáme u tyčkových rajčat spirálovité kovové tyče, kolem kterých se rostliny otáčejí jen s malou pomocí, vyvazujeme rychle rostoucí rostliny k rovným tyčím. Plody rajčat u tyčkových odrůd pěstujeme obvykle jen na jeden výhon, pouze v nejteplejších oblastech ponecháme dva hlavní výhony.

    Další výhony vyrůstající z paždí listů (tzv. zálistky či fazochy) vylamujeme. Rostlinu oslabují a tím snižují úrodu. Naopak u keříčkových odrůd všechny výhony ponecháme. Při zalévání nekropíme vodou listy a tak snižujeme riziko vzniku plísní. Hnojíme organickým hnojivem určeným pro plodovou zeleninu.

    vylamování zálistků rajčat
  • Sklízíme rané odrůdy zeleniny

    Sklízíme rané odrůdy mrkve – karotky. Průběžně sklízíme saláty, ředkve, vodnici, hrášek, kedlubny, loňský pór a kadeřávek. Koncem měsíce sklízíme rané odrůdy hlávkového zelí.

Měsíce na zahradě

I kdybychom sebevíc chtěli, většinu zahradních aktivit není možné v lednu provádět. Nastal čas si trochu od toho nekonečného kolotoče sázení, pletí, kopání, rytí, hrabání a sekání odpočinout. O to…
Než jaro vtrhne do zahrad v plné síle a kráse, vysílá první opatrné signály v podobě kvetoucích keřů. Mnohé z nich do našich končin připutovaly z hodně vzdálených koutů světa, například z východní…
Zatímco kalendářní rok začíná lednem, zahradníkův rok by si zasloužil začínat prvním jarním měsícem - březnem. Každý, kdo má k dispozici aspoň kousek půdy, už netrpělivě vyhlíží, kdy už „TO“ začne.…
Zatímco básníci opěvují hlavně květen, zahradníci si náležitě užívají už měsíc předchozí – duben. Nezáleží na tom, zda hospodaříme na hektarech, arech nebo jen metrech čtverečních. Prostě konečně…
Květen je mezi zahrádkáři měsícem oblíbeným i obávaným zároveň. Zahrada hýří pestrou paletou květů; nejpilnější pěstitelé si užívají sklizeň ranné zeleniny. Kdyby chtěli majitelé zahrad v květnu…
„Předně my zahradníci chceme mít anglický pažit, zelený jako kulečník a hustý jako koberec, pažit dokonalý, trávník bez poskvrny, drn jako samet, loučku jako stůl...“ vylíčil Karel Čapek v…
„Jó, třešně zrály, zrovna třešně zrály...“ zpívá ve slavné písničce Waldemar Matuška. Zdá se, jakoby text písničky přesně určoval časové období. Ale nahlédnutí do seznamu třešňových odrůd rychle…
Je až neuvěřitelné, jak prazáklad péče o zahrádky zůstává stále stejný. Karel Čapek popisuje srpen jako nejvhodnější čas na dovolenou. A zároveň hned v dalším odstavci přiznává, jak těžké je pro…
V devátém měsíci roku to je na zahrádce zdánlivě jedna velká idylka: sytými květy září mohutné trsy trvalek; sklízíme jablka, hrušky, švestky, ořechy i hroznové víno. V bohatství úrody se předhánějí…
Slunce dokáže na sklonku babího léta vyčarovat na zahrádce nezapomenutelné dny. Květinové záhony hýří sytými barvami třapatek, hvězdnic i chryzantém. Do slušivého barevného hávu podzimních barev se…
Jedenáctý měsíc v roce určitě není z těch, kdy si zahrádkáři mohou dát padla. Právě naopak. Mají poslední šanci dokončit všechny důležité práce před zimou. A protože počasí už bývá touto dobou…
Mezi nejvýraznější ozdoby zimní zahrady patří květy okrasných travin a plody stálezelených dřevin. Ať už jsou to červené bobule hlohu, dřišťálů, cesmín či tisů, oranžové či žluté plody rakytníku a…