Listopad

Zahradu chystáme k zimnímu spánku

  • Listopad

    Jedenáctý měsíc v roce určitě není z těch, kdy si zahrádkáři mohou dát padla. Právě naopak. Mají poslední šanci dokončit všechny důležité práce před zimou. A protože počasí už bývá touto dobou vrtkavé, je třeba využít každou vhodnou chvilku.

    Pod slovem zazimování se skrývá řada lety prověřených činností. Zatímco k růžím stačí přihrnout zeminu a přikrýt je chvojím, k ochraně choulostivějších a dražších rostlin jako jsou hortenzie či japonské javory se úspěšně používají bílé netkané textilie či jutové pytle. Pravda, výsledné kreace připomínající nepovedené abstraktní sochy nevyvolají vždy obdiv kolemjdoucích. Ale v tomto případě je hlavním měřítkem účel – tedy ochrana rostlin před nepřízní počasí. Přece jen jsou mnohé rostliny ze své domoviny zvyklé na hodně odlišné podmínky.

    Se sázením či setím si v listopadu nemusíme dělat velké starosti až na jedinou výjimku - česnek. Jeho pěstování není nijak náročné. Toužíme-li po kvalitní sadbě českého česneku, bývá často nejobtížnějším úkolem její získání. Pak ještě musíme přidat dostatek trpělivosti s výsadbou. Stroužky by neměly přijít do země dřív, než se teplota půdy ustálí pod 9 °C. Jen tak účinně předejdeme napadení nebezpečnou houbovou chorobou – fusariem, způsobující hnilobu česneku. Proti této chorobě neexistuje žádné mořidlo a tak je pozdní výsadba česneku jedinou účinnou obranou.

  • Péče o trávník před zimou

    V době listopadových mlh a vlhka udržujeme trávník co nejčistší. Průběžně z něj odstraňujeme listí a rozhrneme před zimou krtiny. Pokud bychom ponechali na trávníku ležet vrstvy napadaného mokrého listí, objeví se na něm nehezké skvrny. Trávník by měl být před zimou posekaný na 3 - 4 cm. Tím snížíme nebezpečí výskytu plísně sněžné.

    Listí vraťte do oběhu
  • Před zimou vydezinfikujeme skleník

    Skleník vydezinfikujeme po poslední sklizni. Záhony zryjeme, odstraníme zbytky kořenů a půdu vydezinfikujeme. Půl kg dusíkatého vápna postačí na dezinfekci 10 m2. Vápno zapravíme do půdy a zalijeme, aby došlo k jeho rozkladu. Na 2 – 3 týdny záhon zakryjeme plastovou fólií. Nejméně 1x za 5 let je vhodné půdu ve skleníku zcela vyměnit.

  • Vápník doplňujeme podle potřeby

    Na základě aktuálního půdního rozboru vápníme půdu. Vápník pomáhá zlepšovat drobivou strukturu a schopnost provzdušnění půdy a využívá se jako prostředek proti kyselé půdní reakci. Vápníme zpravidla 1x za 3 roky. Vápnění je vhodné pro většinu listové a kořenové zeleniny, k ovocným a okrasným dřevinám, které rostou nejlépe ve slabě kyselé půdě. Nikdy však nevápníme půdu ke kyselomilným rostlinám. Vápnění není vhodné ani těsně před pěstováním brambor, celeru, jahod, hrachu, rajčat a kukuřice. Současně s vápnem nikdy nepoužíváme chlévský hnůj. Dusík by z něj vyprchal ve formě čpavku.

    Zjišťujeme složení půdy
  • Dokončíme výsadbu ovocných stromů

    Výsadbu ovocných stromků, kterou jsme nestihli v říjnu můžeme dokončit do poloviny listopadu. Výjimku tvoří broskvoně, meruňky a ve vyšších nadmořských výškách také ořešáky, které je vhodné vysazovat dříve. Stromky vysazujeme tak, aby měly v budoucnu dostatečný prostor do šířky i do výšky. Doporučená vzdálenost od plotu je 5 metrů. Tím se do budoucna vyvarujeme případných sporů se sousedy o spadané plody či listí.

  • Zahradní techniku připravíme na zimu

    Všechny stroje důkladně očistíme. Motorové pily, křovinořezy a další dvoutaktní stroje ukládáme bez paliva. Čtyřtaktům uskladnění s benzinem nevadí.

    Nože a nůžky naostříme. Rezavé nářadí očistíme smirkovým papírem a drátěným kartáčem. Pak jej ještě naleštíme olejem na šicí stroje.

    Péče o zahradní nůžky
  • Příprava růží na zimu

    Růže zazimujeme s příchodem chladných listopadových dní, nejpozději do konce listopadu. Růže snesou velký mráz, ale je důležité ochránit jejich nejcitlivější bod - místo štěpování. Proto je správná zimní ochrana růží pěstovaných v zahradě tak důležitá.

    Nejprve ostříháme odkvetlé květy a šípky. Stonky zkrátíme přibližně na polovinu. Ze záhonu odstraníme spadané zbytky listí (zvlášť, pokud byly listy napadené některou chorobou je důležité je nenechat ležet na záhoně). Pokud jsme používali mulčovací kůru, tak odhrneme i tu. K tradičním způsobům ochrany růží před zimou patří v našich podmínkách přihrnutí zeminy a zakrytí chvojím. Zeminu navršíme přibližně do výše 15 – 20 cm, tedy tak aby zakryla první očka. Není-li na záhonu dostatek zeminy, použijeme k přihrnutí kompost. Vzácné a choulostivé růže zakryjte prodyšnou geotextilií. Podobný postup platí i pro stromkové růže. Pokud se dají ohnout, odvážeme je od kůlu a opatrně přikloníme k zemi. Korunu přiháčkujeme k zemi, přihodíme zeminou tak, aby na základně koruny a v místě štěpování byla vrstva vysoká nejméně 10 cm. Před silným slunečním zářením překryjeme ohrožená místa chvojím.

  • Začneme s přikrmováním ptáků

    Počátkem listopadu začneme se zimním přikrmováním ptáků. Zpočátku stačí menší dávky, důležitá je pravidelnost. Dávky zvyšujeme za mrazů a při vyšší sněhové pokrývce. Přikrmovat můžeme až do konce března. Ptákům podáváme pouze kvalitní a nezkaženou potravu. Nikdy na krmítko nedáváme těstoviny, slané, kořeněné a uzené výrobky ani přepálený lůj. 

    Tuková krmítka - návod na výrobu
    Co mají ptáci nejraději?
  • Kontrolujeme uskladněné ovoce

    Uskladněné ovoce ve sklepě kontrolujeme jednou týdně. Jedině tak včas odhalíme nakažené plody. Nahnilé nebo scvrklé plody odstraníme a tím zamezíme dalšímu šíření infekce. Konzumujeme odrůdy podle toho, jak dozrávají. Jablka při zrání uvolňují látku plyn ethylen, který urychluje zrání některých dalších skladovaných plodů. Proto neskladujte jablka blízko brambor, jinak rychle naklíčí.

  • Zimní ochrana jahodníku

    Abychom předešli namrzání jahodníků, přihrneme před příchodem mrazů krčky rostlin zeminou či kompostem. Rostliny můžeme překrýt chvojím nebo přes celý záhon natáhnout netkanou bílou textilii. Převislé jahody přesadíme z květináčů na záhony a ošetříme podobně, jako ostatní jahody.

  • Sklízíme mišpule

    Plody mišpule obecné (Mespilus germanica) je nejvhodnější sklízet až po prvních mrazících, tedy nejlépe až v prosinci. Sklizeň je však možné provést i během listopadu. Jen musíme po sklizni počítat s několikatýdenním skladováním. Teprve pak plody lehce změknou a ztratí trpkou chuť.

    Mišpule
  • Zmlazení starých jabloní a hrušní

    Zmlazení je možné, pokud stárnutí nepokročilo příliš daleko. Jabloně zpravidla snesou zmlazování do 40 let, hrušně do 50 let. Při zmlazení se provádí silnější hluboký řez koruny, především vrchních a vnějších partií. Pozdní podzimní řez povzbuzuje stromky k silné obnově výhonů. Se zmlazením můžeme počkat na únor, aby narostlo nové dřevo, které bude plodit. Čím bujněji strom roste, tím je vhodné řezat později.

    Příliš staré stromy mají křehké a lámavé větve. V takovém případě nemusí být zmlazení výhodné. Pokud se však jedná o nějakou starší chutnou odrůdu, pak můžeme situaci řešit naroubováním. Zmlazení je proces nevratný. Dřív, než se pro něj rozhodneme, je důležité zvážit další přínosy stromu (stín, součást zahrady, na kterou jsme zvyklí).

  • Chráníme hortenzie před mrazy

    Pro venkovní hortenzie (Hydrangea) nejsou naše zimy ideální. Proto je chráníme před mrazem. Nejlépe je zabezpečíme, kdy je do výšky 40 cm zasypeme listím. Nestačí listí nahrnout okolo, ale celý keř s ním prosypat. Nejvíce se pro tento účel osvědčilo bukové listí – nesaje tolik vlhkost a tudíž nezahnívá. To vše pak ještě pokryjeme chvojím.

    Květy hortenzií prozradí kyselost půdy
  • Chráníme mladé stromky

    Ovocné dřeviny, zvlášť mladé stromky, chráníme před promrznutím a okusem zvěře. Kmeny můžeme obalit slámou, rákosem, papírem nebo plastovou manžetou.

  • Vysazujeme česnek

    Česnek sázíme na konci podzimu (listopad až prosinec) nebo časně na jaře. Česnek nesázíme tam, kde už minulou sezónu rostl nebo kde jsme pěstovali cibuli či pór. Stroužky bychom neměli sázet dřív, než se teplota půdy ustálí pod 9 °C. Jen tak účinně předejdeme napadení nebezpečnou houbovou chorobou – fusariem, způsobujícím hnilobu česneku. Proti této chorobě neexistuje žádné mořidlo a tak je pozdní výsadba česneku jedinou účinnou obranou.

    S podzimní výsadbou česneku nespěchejte

Měsíce na zahradě

I kdybychom sebevíc chtěli, většinu zahradních aktivit není možné v lednu provádět. Nastal čas si trochu od toho nekonečného kolotoče sázení, pletí, kopání, rytí, hrabání a sekání odpočinout. O to…
Než jaro vtrhne do zahrad v plné síle a kráse, vysílá první opatrné signály v podobě kvetoucích keřů. Mnohé z nich do našich končin připutovaly z hodně vzdálených koutů světa, například z východní…
Zatímco kalendářní rok začíná lednem, zahradníkův rok by si zasloužil začínat prvním jarním měsícem - březnem. Každý, kdo má k dispozici aspoň kousek půdy, už netrpělivě vyhlíží, kdy už „TO“ začne.…
Zatímco básníci opěvují hlavně květen, zahradníci si náležitě užívají už měsíc předchozí – duben. Nezáleží na tom, zda hospodaříme na hektarech, arech nebo jen metrech čtverečních. Prostě konečně…
Květen je mezi zahrádkáři měsícem oblíbeným i obávaným zároveň. Zahrada hýří pestrou paletou květů; nejpilnější pěstitelé si užívají sklizeň ranné zeleniny. Kdyby chtěli majitelé zahrad v květnu…
„Předně my zahradníci chceme mít anglický pažit, zelený jako kulečník a hustý jako koberec, pažit dokonalý, trávník bez poskvrny, drn jako samet, loučku jako stůl...“ vylíčil Karel Čapek v…
„Jó, třešně zrály, zrovna třešně zrály...“ zpívá ve slavné písničce Waldemar Matuška. Zdá se, jakoby text písničky přesně určoval časové období. Ale nahlédnutí do seznamu třešňových odrůd rychle…
Je až neuvěřitelné, jak prazáklad péče o zahrádky zůstává stále stejný. Karel Čapek popisuje srpen jako nejvhodnější čas na dovolenou. A zároveň hned v dalším odstavci přiznává, jak těžké je pro…
V devátém měsíci roku to je na zahrádce zdánlivě jedna velká idylka: sytými květy září mohutné trsy trvalek; sklízíme jablka, hrušky, švestky, ořechy i hroznové víno. V bohatství úrody se předhánějí…
Slunce dokáže na sklonku babího léta vyčarovat na zahrádce nezapomenutelné dny. Květinové záhony hýří sytými barvami třapatek, hvězdnic i chryzantém. Do slušivého barevného hávu podzimních barev se…
Jedenáctý měsíc v roce určitě není z těch, kdy si zahrádkáři mohou dát padla. Právě naopak. Mají poslední šanci dokončit všechny důležité práce před zimou. A protože počasí už bývá touto dobou…
Mezi nejvýraznější ozdoby zimní zahrady patří květy okrasných travin a plody stálezelených dřevin. Ať už jsou to červené bobule hlohu, dřišťálů, cesmín či tisů, oranžové či žluté plody rakytníku a…