Květen

Kolotoč zahradních prací nabral plné obrátky

  • Květen

    Květen je mezi zahrádkáři měsícem oblíbeným i obávaným zároveň. Zahrada hýří pestrou paletou květů; nejpilnější pěstitelé si užívají sklizeň ranné zeleniny. Kdyby chtěli majitelé zahrad v květnu stihnout vše, co by chtěli, pak by ani neměli čas chodit do práce. Těch činností, do kterých je záhodno se v pátém měsíci roku pustit: rytí, hnojení, setí, sázení, pletí, zalévání, stříhání, sekání, mulčování. A sotva to všechno uděláte, už abyste začali nanovo.

    Aby to však nebylo úplně jednoduché, je třeba bedlivě sledovat počasí. Květnové mrazíky nepřicházejí každoročně, ale přijdou-li, choulostivé rostliny spálí. Ledoví muži, tři zmrzlí, zmrzlíci – tak lidé přezdívají květnovým dnům spojeným se jmény Pankrác, Servác a Bonifác (12. – 14. května). Zvlášť vtipně se vypořádala se zkratkami jmen ledových mužů tahle pranostika: Pan Serboni pálí stromy.

    Ačkoli na označení květen už jsme si zvykli, v pranostikách se často objevuje starší název – máj (z latinského Maius). Slovník německo-český, sestavený počátkem 19. století Josefem Dobrovským, nabízí pro pátý měsíc roku vedle máje a května také označení tráven a trnopuk. Slovo trnopuk v závěru jedné z nejznámějších pranostik tedy není jen jakýmsi výmyslem kvůli rýmu, ale dnes téměř neznámým označením května: Březen – za kamna vlezem, duben – ještě tam budem, trnopuk – z kamen fuk.

  • Stříkáme pouze v případě napadení rostlin

    Postřik proti strupovitosti, padlí, mšicím a pilatkám používáme v květnu v sadu pouze v případě napadení rostlin.

  • Růže chráníme před mšicemi

    Růže pravidelně kontrolujeme, abychom mohli zasáhnout co nejdříve. Mezi nejčastěji se vyskytující škůdce na růžích patří mšice, konkrétně kyjatka růžová (Macrosiphon rosea). Mšice se nejčastěji objevují na koncích výhonků a poupatech. Tím způsobují jejich zakrnění a zbrzdění růstu. Mšice se vyskytují především za teplého a suchého počasí.

    Abychom nezahubili přirozené nepřátele mšic (slunéčko sedmitečné, zlatoočko pestřenky), je důležité při volbě postřiku zvážit všechny jeho negativní dopady nebo rovnou zvolit takový přípravek, který nehubí užitečný hmyz.

    S likvidací mšic neotálejte
  • Odstraňování planých výhonů a kořenových odnoží

    Odstraňujeme kořenové odnože u škumpy orobincové/ocetné (Rhus typhina) a šeříku obecného (Syringa vulgaris). Kořenové výhony (plané výhony) se objevují po celé vegetační období. Tyto výhony odstraňujeme okamžitě a co možná nejhlouběji. Odstraňujeme také překážející vedlejší výhony u dřínu či svídy.

  • Vyséváme fazol šarlatový

    Fazol šarlatový (Phasoleus coccineus) najdete v nabídce semen mezi letničkami. A to i přesto, že mladé lusky můžeme po uvaření použít v kuchyni (syrové jsou jedovaté) a vaří se i zralé plody. Rostlina dorůstá výšky až 3 metry a kvete bílými, červenými nebo červenobílými květy. Vzhledem k rychlému růstu se fazol šarlatový s oblibou využívá pro rychlé a zároveň atraktivní zakrývání větších ploch.

    Fazol šarlatový - kytka nebo zelenina?
  • Po odkvětu jahodníky podložíme

    Pokud jahodníky nepěstujeme na černé fólii, po odkvětu rozprostřeme pod budoucí plody hrubou dřevitou vlnu, dřevěné hoblovačky či slámu. Jahody tak lépe ochráníme proti plísni šedé a padlí jahodníkovému. Opatření pomůže zamezit také škodám od plžů, mnohonožek a drátovců.

    Podkládání jahod po odkvětu
  • Po odkvětu přihnojíme ovocné stromy a keře

    Ovocné stromy a keře přihnojíme po odkvětu dusíkatým hnojivem, nejlépe formou zálivky. Tak zabezpečíme, aby se hnojivo dostalo co nejdříve ke kořenům.

  • Kontrola přivázání mladých stromků

    Zkontrolujeme, případně upravíme způsob přivázání mladých stromků k opěrným kůlům. Jejich vzájemné spojení by nemělo být příliš volné, ani příliš těsné.

  • Prořezáváme ořešáky

    Jednou za čas je důležité ořešák prořezat. Nejvhodnější dobou je jarní období, krátce po vyrašení pupenů. S řezem můžeme začít jakmile se zazelenají listy. Zbavujeme se mladých neplodících výhonků, které vysilují celý strom. Můžeme řezat i starší tlusté větve. Nejdřív je zkrátíme na metr a poté seřízneme až u kmene. V létě zkracujeme pouze překážející větve. Místa řezu potřeme ochranným nátěrem, nejlépe štěpařským voskem nebo hustou barvou ředitelnou vodou.

  • Vhodný čas na zakládání nových trávníků

    Za nejvhodnější termíny pro zakládání nových trávníků se považuje konec dubna a začátek května. V tuto dobu už je půda je dostatečně teplá pro růst travních semen.

  • Osazujeme truhlíky a květinové mísy

    V květnu osazujeme květinové mísy a truhlíky. Těmi pak podle svých možností můžeme zdobit okna, balkony, terasy či další místa v zahradě.

    závěsné koše - umístění
  • Podepíráme trvalky

    Starší trvalky často tvoří mohutné trsy a velmi rychle v tomto období rostou. Připravíme jim včas oporu. Vybírat můžeme z bohaté nabídky zahradních center, ale neméně dobře poslouží i vlastnoručně vyrobené opory, například z vrbového proutí.

  • Dřeviny chráněné před zimou přesazujeme do volné půdy

    Choulostivé dřeviny z květináčů přesadíme po skončení přízemních mrazíků (v druhé polovině května) do volné půdy.

  • Odštipujeme odkvetlé semeníky tulipánů

    Po odkvětu okrasných cibulovin (tulipány, narcisy, hyacinty) odštípneme květní stonek 3 – 5 cm pod květenstvím, aby se rostlina nevysilovala tvorbou semen. Naopak listy po odkvětu nesekáme ani netrháme. Na rostlině je ponecháme až do úplného zatáhnutí. U drobných cibulovin (sněženky, bledule, ladoňky, talovíny) necháme semena dozrát a tak umožníme rostlinám vysemenění.

  • Přesun leknínů do jezírka

    Pokud jsme lekníny a další vodní rostliny měli na zimu uložené v bezmrazých místnostech, pak je nejvyšší čas na jejich přemístění zpět do jezírka.

  • Dělíme starší trsy trvalek

    Trvalky, které se na původním stanovišti již příliš rozrostly, rozdělíme na menší trsy. Můžeme je zasadit na jiné stanoviště a nebo nabídnout výměnou za jiné druhy sousedům.

  • Odstraňujte plané výhony růží

    U růží (ať stromkových, tak pnoucích i keřových) se objevují plané výhony, tzv. vlky. Vyrůstají z podnože, na kterou byla růže naroubována. Proto se často nacházejí pod povrchem půdy. Při jejich odstraňování je vhodné opatrně okrýt zeminu a odstranit je opravdu celé.

  • Dřevité pivoňky po odkvětu zkrátíme

    Po odkvětu seřežeme dřevité pivoňky. Odstraníme odkvetlé semeníky a každý výhon zkrátíme o tři očka.

  • Kvetoucím ovocným stromům věnujeme zvýšenou pozornost

    Kvetoucí ovocné stromy v případě potřeby zaléváme, prokypřujeme pod nimi zeminu a vytrháváme kolem nich plevele. Případně pro udržení vláhy a zamezení růstu plevelů využijeme mulčování (nastýlání).

    péče o půdu pod ovocnými stromy
  • Provádíme probírku plodů peckovin

    Provádíme probírku plodů peckovin

  • Zavěšujeme feromonové lapače na ochranu proti škůdcům

    Týden po odkvětu jabloní zavěšujeme do korun stromů feromonové lapače. Pomohou nám signalizovat četnost výskytu obaleče jablečného (Cydia pomonella), který způsobuje červivost jablek a hrušní.

    feromonové lapáky pro obaleče jablečné
  • Vyséváme fazoly keříčkové i tyčkové

    Fazol je teplomilná rostlina, které nejlépe vyhovuje teplota v rozmezí 20-30 oC. Proto jej vyséváme až v polovině května, aby malé rostliny unikly jarním mrazíkům. Pokud toužíme po ranější sklizni, volíme fazoly keříčkové. Tyčkové odrůdy mají delší vegetační dobu a ke svému růstu potřebují vhodnou oporu.

    Ideální čas na výsev fazolí prozradí teploměr
    Fazol šarlatový - kytka nebo zelenina?
  • Okopáváme a přihrnujeme rané brambory

    Jakmile u brambor vyrazí výhony, mělce okopeme půdu. Tím zničíme plevel dřív, než se rozroste. Při výšce 8 - 10 cm poprvé přihrnujeme zeminu k rostlinám (hrobkujeme). Podruhé hrobkujeme při výšce kolem 15 - 20 cm. Hrůbky podporují lepší zakořenění rostlin a tedy i lepší tvorbu hlíz. Přílišné sucho brzdí vývoj hlíz. Proto v suchém období zaléváme, nejlépe do brázd.

    péče o brambory po výsadbě
  • Sklízíme rebarboru

    K nejrannějším zeleninám patří reveň (rebarbora). Se sklizní začínáme ve třetím roce po výsadbě. Z jedné rostliny můžeme sklízet od dubna do června každých 14 dní přibližně třetinu stonků. Řapíky dosahují délky 30 – 50 cm. Odlamujeme je postupně až do svátku sv. Jana (24. června), později už příliš narůstá množství kyseliny šťavelové. Stonky neodstřihujeme, ale pouze mírně natočíme a pak snadno vytrhneme. Průběžně odstraňujeme květní stvoly, aby nedocházelo k vysilování rostliny. Ačkoli patří rebarbora mezi zeleniny, je v kuchyni oblíbená jako ovoce (náplně do knedlíků, koláčů). Vždy ji konzumujeme tepelně zpracovanou.

    Reveň - raná zelenina v roli ovoce
    Rebarbora na koláč i k masu
    Co s nadbytkem rebarbory?
  • Růžice raného květáku chráníme před sluncem

    Před přímým slunečním světlem chráníme růžice raného květáku tak, že nad ní zalomíme jeden dva listy. Růžice pak zůstanou pevné a bílé.

  • Sklízíme první rannou zeleninu

    V květnu sklízíme první ranou zeleninu, především mrkev, kopr, cukety a špenát.

  • Vysazujeme jahodník

    Velmi dobrou možností pro výsadbu jahod v teplejším období je výsadba chlazené sadby, tzv. frigo. Sazenice se odebírají z pole v období pozdního podzimu (tj. až když je rostlina ve vegetačním klidu) a v tomto stavu se udržují až do výsadby. Výsadbu frigosadby můžeme provádět od počátku dubna až do konce června. Výhodou je lepší ujmutí sazenic i při vyšších teplotách a při menší potřebě závlahy (rostliny nemají listy, nevyžadují tolik vody). V roce výsadby musíme počítat s přibližně pětinovým výnosem.

    Vysazovat můžeme také klasické – čerstvé (zelené) sazenice. Musíme však počítat s tím, že s nárůstem teploty na jaře probíhá u jahodníků rychlejší vývin květů a tím se zhoršuje ujmutí sazenic.

    Zakládáme jahodovnu
    Výsadba jahodníku - kdy a jak?
  • Pravidelně sekáme a plejeme trávník

    Trávník sekáme nejméně dvakrát měsíčně. Aby nedocházelo k zežloutnutí trávníku, zkracujeme jej vždy maximálně o třetinu výšky. Průběžně odstraňujeme plevel. Zvláštní péči věnujeme trávníku, v kterém jsou drobné cibuloviny. Sečeme jej až koncem měsíce a čepele sekačky nastavíme na vysoko. To proto, abychom rostlinám co nejdéle zůstaly listy – zdroj živin pro příští rok. Trávníku velmi prospějeme pravidelným sekáním a okamžitým odstraněním posekané hmoty. Po sekání můžeme trávník přihnojit a zalít.

  • Po ledových mužích vysazujeme letničky a jiřiny

    Pomine-li nebezpečí přízemních mrazíků, vysazujeme předpěstované choulostivější letničky (např. afrikány, ostálky). Ve stejném období je také čas na vysazení hlíz jiřin.

  • Okopáváním šetříme vláhu

    Při okopávání nejen provzdušňujeme půdu, ale také šetříme vláhu. Zároveň z půdy odstraňujeme plevele.

    šetření vodou - rady
  • Koncem měsíce tvarujeme živé ploty

    Koncem května provádíme tvarující řez (stříhání) živých plotů. Pravidelné zastřihávání výhonů zajistí pevný růst listnatým i jehličnatým živým plotům. Tvarování a zhušťování korun zakrslých borovic provádíme zaštipováním měkkých výhonů. U volně rostoucích (tzv. přírodních) živých plotů se řez provádí obvykle po odkvětu.

    Triky pro tvarování buxusu
  • Vysazujeme macešky a další dvouletky

    Pokud nemáme vlastní rostliny předpěstované ze semen, můžeme využít bohaté nabídky zahradních center či pěstitelských trhů. Při výsadbě dvouletek volíme takové umístění, aby záhon barevně ladil a postupně nakvétal. Macešky a sedmikrásky můžeme vysazovat i jako kvetoucí rostliny.

    macešky - výsadba
  • Chráníme květy ovocných stromů před ohlášenými mrazíky

    Pankrác, Servác a Bonifác mají v kalendáři svátek ve dnech 12. – 14. května. Nebezpečné mrazy, lidově označované ledoví muži, se mohou objevit už od 9. do 17. května. V případě potřeby chráníme květy ovocných stromů a keřů před mrazíky. Kvetoucí stromy po nočním mrazu časně ráno důkladně zalijeme a rozprašovačem jemně zamlžíme.

  • Kvetoucí jahodníky chráníme před mrazem

    Pokud se v době kvetení jahodníku objeví mrazivé noci, pak se snažíme rostlinám poskytnout dodatečnou ochranu. Dobře poslouží nejen fóliové tunely, ale také netkaná textilie. Důležité je tuto ochranu ve dne odstranit, aby mohlo dojít k opylení květů.

    ochrana před mrazem
  • Vysazujeme předpěstovanou zeleninu

    Předpěstované sazenice zeleniny (tzv. sadbu) vysazujeme do volné půdy (hlávkový salát, kedluben, růžičková kapusta, pór, řepa červená). S výsadbou počkáme po tzv. zmrzlých či ledových mužích, tedy po svátku Pankráce, Serváce a Bonifáce. Jejich svátky připadají na období 12. – 14. května, termín výsadby volíme s ohledem na aktuálního počasí. Teploty nižší než 0 oC zeleninové sadbě škodí. V případě poklesu teplot již vysazenou zeleninu chráníme na noc fólií či netkanou textilií.

    ochrana sadby před chladem
  • Připravujeme záhony pro okurky, cukety, rajčata a papriky

    Připravíme záhony pro okurky, cukety, rajčata a papriky. Všechny tyto rostliny patří mezi rostliny 1. trati, tedy vyžadují půdu bohatou na živiny a humózní složky. Před výsadbou půdu důkladně zryjeme, odplevelíme a obohatíme kompostem nebo dobře rozloženým hnojem. S výsadbou těchto plodin počkáme na druhou polovinu května, záhony však můžeme připravit v předstihu.

  • Vysazujeme zeleninu choulostivou na mráz

    Teprve ve 2. polovině května můžeme do volné půdy vysazovat zeleniny choulostivé na mráz (paprika, lilek, celer, okurky, rajčata).

  • Vyséváme zeleninu

    Pokračujeme ve výsevu dalších druhů zeleniny (letní ředkvičky, letní ředkev, letní špenát, celer listový, kukuřici cukrovou, čekanka salátová k rychlení na puky). U druhů choulostivých na mráz vyséváme tak, aby vzešly až po ledových mužích.

  • Jednotíme kořenovou zeleninu

    Kořenovou zeleninu, kterou jsme dříve vyseli do volné půdy, vyjednotíme tak, abychom ponechali v odpovídající vzdálenosti ty nejsilnější rostliny. Pokud jsme využili semena předem nalepená na výsevné pásce, pak jednotit nemusíme. Výsevné pásky zajišťují ideální vzdálenost osiva.

  • Pravidelně odstraňujeme plevel

    Výraznou část své činnosti na zahradě věnujeme likvidaci plevelných rostlin. Nejen, že odebírají z půdy vláhu kulturním rostlinám, ale připravují je také o živiny a světlo. V účinném boji proti plevelům pomůže nejen jejich pravidelné a rychlé odstraňování, ale také znalost způsobu rozmnožování a půdních nároků jednotlivých druhů a vhodné střídání rostlin na záhoně. Některé druhy dobře poslouží jako bioindikátory. Prozradí vám, kde půdě něco výrazně chybí nebo naopak přebývá.

    svlačec rolní
    sedmikráska
    rozrazil perský
    pýr plazivý
    pcháč rolní (oset)
    pěťour maloúborný
    pampeliška
    bršlice kozí noha

Měsíce na zahradě

I kdybychom sebevíc chtěli, většinu zahradních aktivit není možné v lednu provádět. Nastal čas si trochu od toho nekonečného kolotoče sázení, pletí, kopání, rytí, hrabání a sekání odpočinout. O to…
Než jaro vtrhne do zahrad v plné síle a kráse, vysílá první opatrné signály v podobě kvetoucích keřů. Mnohé z nich do našich končin připutovaly z hodně vzdálených koutů světa, například z východní…
Zatímco kalendářní rok začíná lednem, zahradníkův rok by si zasloužil začínat prvním jarním měsícem - březnem. Každý, kdo má k dispozici aspoň kousek půdy, už netrpělivě vyhlíží, kdy už „TO“ začne.…
Zatímco básníci opěvují hlavně květen, zahradníci si náležitě užívají už měsíc předchozí – duben. Nezáleží na tom, zda hospodaříme na hektarech, arech nebo jen metrech čtverečních. Prostě konečně…
Květen je mezi zahrádkáři měsícem oblíbeným i obávaným zároveň. Zahrada hýří pestrou paletou květů; nejpilnější pěstitelé si užívají sklizeň ranné zeleniny. Kdyby chtěli majitelé zahrad v květnu…
„Předně my zahradníci chceme mít anglický pažit, zelený jako kulečník a hustý jako koberec, pažit dokonalý, trávník bez poskvrny, drn jako samet, loučku jako stůl...“ vylíčil Karel Čapek v…
„Jó, třešně zrály, zrovna třešně zrály...“ zpívá ve slavné písničce Waldemar Matuška. Zdá se, jakoby text písničky přesně určoval časové období. Ale nahlédnutí do seznamu třešňových odrůd rychle…
Je až neuvěřitelné, jak prazáklad péče o zahrádky zůstává stále stejný. Karel Čapek popisuje srpen jako nejvhodnější čas na dovolenou. A zároveň hned v dalším odstavci přiznává, jak těžké je pro…
V devátém měsíci roku to je na zahrádce zdánlivě jedna velká idylka: sytými květy září mohutné trsy trvalek; sklízíme jablka, hrušky, švestky, ořechy i hroznové víno. V bohatství úrody se předhánějí…
Slunce dokáže na sklonku babího léta vyčarovat na zahrádce nezapomenutelné dny. Květinové záhony hýří sytými barvami třapatek, hvězdnic i chryzantém. Do slušivého barevného hávu podzimních barev se…
Jedenáctý měsíc v roce určitě není z těch, kdy si zahrádkáři mohou dát padla. Právě naopak. Mají poslední šanci dokončit všechny důležité práce před zimou. A protože počasí už bývá touto dobou…
Mezi nejvýraznější ozdoby zimní zahrady patří květy okrasných travin a plody stálezelených dřevin. Ať už jsou to červené bobule hlohu, dřišťálů, cesmín či tisů, oranžové či žluté plody rakytníku a…