Říjen

Sklízíme, hrabeme, hnojíme

  • Říjen

    Slunce dokáže na sklonku babího léta vyčarovat na zahrádce nezapomenutelné dny. Květinové záhony hýří sytými barvami třapatek, hvězdnic i chryzantém. Do slušivého barevného hávu podzimních barev se pomalu převlékají nejen stromy a keře, ale třeba i listy pivoněk či vinné révy. Některé keře si svou vrcholnou krásu schovaly až na podzimní dny. Zvlášť elegantně vypadají v této době drobnými kuličkami obsypané krásnoplodky. Občasné ranní přízemní mrazíky připomínají, že léto nebude nekonečné a že je nejvyšší čas sklidit poslední ovoce i zeleninu, tedy kromě té mrazuvzdorné, jako je růžičková kapusta, zimní pórek, špenát, kořenová petržel, pastinák nebo černý kořen. Zapomenout bychom neměli s péčí ani na trávník, skleník, bazén či jezírko.

    V druhé polovině října je vhodný čas na doplnění zahrádky o stromy ovocné i okrasné. Péči bychom měli věnovat i dřevinám stávajícím – ty choulostivější dobře zazimovat. A byť se jaro zdá být v nedohlednu, až teď je třeba chystat dobrou půdu zeleninám, které rády „bydlí“ v první trati, tedy na čerstvě vyhnojených záhonech. Ačkoli nabídka průmyslově vyráběných hnojiv je obrovská, zkušení zahrádkáři vám potvrdí, že není nad dobře uleželý hnůj.

  • Podzimní péče o vodní nádrže

    Pravidelně odstraňujeme odumřelé části rostlin a spadané listí. Vodní rostliny v jezírku ponecháme - udržují vodu v pohybu a brzdí její zamrzání. Při poklesu teploty vody pod 10 oC přestaneme přikrmovat ryby. Čerpadla, která nejsou mrazuvzdorná, před prvním mrazem demontujeme a vyčistíme.

  • Dokončíme sklizeň ovoce

    Češeme, případně setřásáme, plně zralé domácí švestky. Průběžně protrháváme pnoucí ostružiny a dvakrát plodící maliny.
    Češeme, třídíme a skladujeme pozdní odrůdy jablek a hrušek. Noční mrazy do minus 3 °C většinou ovoce nepoškodí. Nikdy však netrháme plody zmrzlé. Ovoce určené ke skladování je vhodné česat v rukavicích. Jen tak zabráníme otlakům. Pozdě zrající ovoce neskladujeme ve stejném prostoru s podzimním ovocem. Zimní odrůdy skladujeme v mrazuvzdorném sklepě, podzimní můžeme uchovat na půdě nebo v nevytápěné místnosti. Padané, ale jinak nepoškozené ovoce, co nejrychleji zpracujeme, např. moštováním.

    Vybíráme nejvhodnější moštárnu
    Sklizeň a zpracování ostružin
  • Vysazujeme ovocné stromy

    Od poloviny října do prvních mrazíků je nejvhodnější čas pro výsadbu ovocných stromů. Výjimku tvoří broskvoně, meruňky a ve vyšších nadmořských výškách také ořešáky, které je vhodné vysazovat dříve. Pro vysazení stromku volíme takové místo, aby měl v budoucnu dostatečný prostor do šířky i do výšky. Doporučená vzdálenost od plotu je 5 metrů. Tím se do budoucna vyvarujeme případných sporů se sousedy o spadané plody či listí.

  • Vyrýváme a uskladňujeme jiřinky a kany

    Nejvhodnější čas pro sklizeň choulostivých hlíznatých rostlin, mezi které patří jiřinky a kany, poznáme snadno: mráz spálí nadzemní části rostlin a listy zčernají. Ideální pro sklizeň je sušší období. Z půdy vyrýváme hlízy opatrně, nejlépe rycími vidlemi. Po vyjmutí jiřin (Dahlia) z půdy odřízneme nadzemní část 10 - 15 cm nad hlízami. Z hlíz opatrně odstraníme zeminu. Takto ošetřené hlízy přeneseme do tamvé, dobře větrané a suché místnosti. Pro přezimování zvolíme chladné místo, kde nemrzne a není příliš vlhko. Před uskladněním hlíz na zimu odstraníme všechny zbytky listů.

    Obdobným způsobem připravíme na zimu také kany (Canna, dosna). Kořeny však předem nesušíme, ani neoklepáváme od hlíny. Uskladníme je tak, jak jste je vyryli. Pouze seřízneme nadzemní část a zkrátíme kořeny. Takto upravené hlízy naskládáme v jedné vrstvě do bedniček se zeminou (rašelinou), zasypeme je pilinami či rašelinou a uložíme v suché bezmrazé místnosti. Optimální teplota pro zimní skladování kan je 10 až 12 °C.

    Dosna nemusí být jen okrasou parku
  • Zazimujeme hadice na zalévání

    Nejpozději koncem října vyprázdníme hadice na zalévání a uložíme je do mrazuvzdorné místnosti. Zapomenout bychom neměli ani na odpojení venkovního hydrantu.

  • Dokončíme sklizeň dýní

    Začátkem podzimu sklidíme všechny zbylé dýně. Zralé plody poznáme podle seschlého stonku a matné slupky. Dýně utrhneme i se stopkou (nejméně 5 cm dlouhou). Je-li to možné, necháme je pár dní oschnout na slunci, aby slupka ztvrdla. Průběžně sledujeme vývoj počasí. Pokud se v předpovědi objeví mrazy, je třeba dýně chránit. Namrznutím by se snížila kvalita dužniny i možnost dlouhodobého uskladnění. Sklizené dýně přemístíme do chladného prostoru, kde nemrzne. Nejlépe, pokud se teplota bude pohybovat v rozmezí 10 až 18 °C a vzdušná vlhkost mezi 50-75%. Tam mohou vydržet několik měsíců. Dýně skladujeme jednotlivě, např. na policích vyložených slámou (nesmějí se vzájemně dotýkat) či zavěšené v síťkách.

  • Vysazujeme bobuloviny

    Od poloviny října je vhodný čas na výsadbu bobulovin. Pro podzimní výsadbu se hodí maliníky, rybíz, angrešty, josta i borůvky. Keře a stromky bobulovin vysazujeme nejméně tak hluboko, jako rostly ve školce. Černé a bílé rybízy vysazujeme na vzdálenost 2 -2,5 metru, černý rybíz a keře angreštu 1,5 metru. Ještě menší vzdálenost stačí pro stromkové angrešty a rybízy – 1,2 až 1,3 metru. Všechny slabé a odumřelé výhony uřežeme u dolní části. Silnější výhony zkrátíme o třetinu na očko, které směřuje ven z keře.

    Kdy, kam a jaký maliník vysadit
    Borůvky - nákup, výsadba
  • Dokončíme výsadbu okrasných cibulovin

    Pokud jsme to nestihli v září, můžeme ještě v průběhu října pokračovat ve výsadbě okrasných cibulovin. Tulipány vysazujeme do hluboce zrytého záhonu. Tulipánům se bude dobře dařit na slunném stanovišti s propustnou, výživnou, neutrální až mírně kyselou (pH 6–7) hlinitopísčitou půdou. Hloubka jamky musí trojnásobně převyšovat výšku cibule. Poutavě působí skupinky přibližně po 20 kusech vzdálených mezi sebou 10 cm. Cibule narcisů se sází do hloubky 10 až 20 cm. Potřebují více vláhy, než ostatní cibuloviny.

    Vysazujeme okrasné cibuloviny
    Tulipány - kdy, kam a jaké vysadit
    Tulipány - hloubka a vzdálenost výsadby
  • Sbíráme a zpracováváme šípky

    Pro vysoký obsah vitamínu C se u nás tradičně sbírají a zpracovávají šípky divoce rostoucí růže šípkové (Rosa canina). Nejvhodnějším obdobím pro sběr šípků je říjen a listopad. Ideální je počkat se sběrem na první mrazíky, tehdy jsou plody (respektive souplodí) nejsladší.

    Šípky žádné růže nejsou jedovaté, ale ne všechny jsou ke sběru vhodné. U růží velkokvětých a mnohokvětých šípky dozrát nenecháváme, aby se keře nezeslabovaly jejich tvorbou. Pro kuchyňské zpracování (marmelády, sirupy, protlaky, sušení na čaj) lze s výhodou využít šípky velkoplodých (dužnoplodých) růží, které dozrávají postupně od poloviny srpna až do října. Nejčastěji se za tímto účelem pěstuje růže dužnoplodá Karpatia (zvaná někdy též růže jablečná, R. villosa syn. R. pomifera), růže svrasklá (Rosa rugosa), růže Moeysova (Rosa moyseii) a růže vinná (Rosa rubiginosa).

    Sběr a zpracování šípků
  • Sklízíme bulvový celer

    Bulvový celer sklízíme v první polovině října, před začátkem mrazů. Pokud bychom sklízeli bulvy předčasně a nebo je nechali namrznout, budou méně trvanlivé. Z kořenů odstraníme zeminu, zkrátíme je na 2-4 cm, odstraníme listy, aby bulvy nevadly. Ponecháme jen srdíčko malých lístků. Bulvy skladujeme ve sklepě v písku tak, aby srdíčko a vrchol bulvy zůstaly volné. Celerové listy můžeme sušit nebo mrazit a používat jako koření do polévek či při vaření brambor.

    Celer na všechny způsoby
  • Zarýváme zelené hnojení

    Na podzim zarýváme zelené hnojení. Rostliny by měly vyrůst minimálně 20 cm. Posekáme je nebo pošlapeme (díky tomu proces obohacení půdy zrychlíme) a pak je zapracujeme do půdy. Do lehké písčité půdy zarýváme porost hlouběji, do těžších půd volíme menší hloubku. Příliš hluboko zaryté rostliny by se nerozložily - v těžkých půdách je jen málo vzduchu, který je k jejich rozkladu nezbytný. Na záhony sejeme nebo sázíme nejdříve 14 dní od zarytí zeleného hnojení. Zelené hnojení, které snáší mrazy (např. ozimé obilniny, řepka ozimá, vikev) můžeme nechat až do jara.

    Zelené hnojení hnůj nenahradí, ale...
  • Růže před zimou pouze zastřihneme

    Na růžích se ještě objevují poslední květy. Na podzim velkokvětým a mnohokvětým růžím pouze odstraňujeme šípky a příliš vysoké výhony. Odkvetlé keře růží můžeme zastřihnout na jednotnou výšku (kolem 60 cm). Růže s okrasnými šípky (tzv. velkoplodé či dužnoplodé) nestříháme vůbec.

  • Poslední sekání trávníku

    V průběhu října jednou, maximálně dvakrát posekáme trávník. Poslední sekání provádíme přibližně v polovině měsíce. Je důležité, aby tráva do zimy stačila obrůst. Příliš nízký trávník by mráz snadno poškodil.

  • Zakládáme živé ploty z listnatých dřevin

    Říjen je ideální čas na výsadbu listnatých dřevin. Pokud tedy chceme vytvořit živý plot z keřů, pak využijeme čas do prvních mrazíků. Opadavé keře bez kořenových balů vysazujeme na podzim nebo časně na jaře, než začnou rašit. Rostliny předpěstované v kontejnerech můžeme vysazovat celoročně.

    Půdu před výsadbou dobře zpracujeme, vyčistíme od kamenů a jiných nežádoucích předmětů či plevelů. Do půdy přimícháme zahradnický substrát nebo kompost. Po výsadbě nesmíme zapomenout na důkladnou zálivku.

     

    Jak vybrat nejlepší živý plot
  • Sklízíme listí z trávníku

    Trávník udržujeme bez listí průběžným vyhrabováním. Pokud bychom ponechali na trávníku ležet vrstvy napadaného mokrého listí, objeví se na něm nehezké skvrny.

    Podzimní listí - kam s ním nejlépe
  • Před podzimní výsadbou uděláme půdní rozbor

    Znalost složení půdy a orientační hodnoty jejího pH nám pomohou připravit půdu co nejlépe před podzimní výsadbou. Teprve na základě aktuálního půdního rozboru můžeme vhodně doplnit vše potřebné. Pro zjištění skladby zahradní půdy nemusíme nutně posílat vzorky do laboratoře. Základní informaci o složení půdy nám poskytne i některý z půdních pH testů, určených pro širokou zahrádkářskou veřejnost. Rozbor půdy je vhodný všude tam, kde nejsme spokojeni s pěstitelskými výsledky.  

    Zjišťujeme složení půdy
  • Zimní zeleninu ponecháme na záhonech

    Na zeleninových záhonech ponecháme mrazuvzdornou zeleninu a sklízíme ji pouze postupně, podle potřeby. V našich podmínkách bez problémů přezimují zimní pórek, kadeřávek, růžičková kapusta a pastinák. Pokud zůstanou kořeny zeleniny aktivní až do jara, uchovají mnoho živin, které budou připraveny pro následné kultury.

    Růžičková kapusta - nejotužilejší košťálovina
    Kdy a jak sklízet zeleninu v zimě
    Kadeřávek, kadeřník či jarmuz
  • Byliny množíme dělením trsů

    Byliny, které nemají zásobní orgány v podobě cibulí či hlíz, množíme na podzim dělením trsů. Úspěšně tak můžeme namnožit například čemeřici (Helleborus) nebo jaterník (Hepatica nobilis). Při dělení trsu je důležité, aby každá nová rostlina měla kvalitní pupeny i kořeny.

    Podzimní množení trvalek dělením
    Čemeřice jako zahradní šperk
  • Jahodníky připravujeme na zimu

    Pokud jsme tak neučinili v září, pak je nejvyšší čas připravit jahodníky na zimu. Nejprve od matečních rostlin odstřihneme všechny výhony. Pak krčky rostlin přihrneme zeminou či kompostem. Vhodnou ochranu před mrazy jahodníkům poskytne chvojí nebo netkaná bílá textilie natažená přes celý záhon.

  • Zajistíme si čerstvé bylinky i v zimě

    Ještě je čas na přípravu zimní bylinkové zahrádky. Stačí, když si část trsů trvalek přesadíme do květináčů. Pro tento účel se zvlášť hodí máta, pažitka, šalvěj, rozmarýn a tymián. Rychle rostoucí letničky (majoránka, petrželka, řeřicha, kerblík) získáme výsevem do nádob.

    řeřicha zahradní - rychlení
    rychlení pažitky
  • Sbíráme materiál pro podzimní a zimní výzdobu

    Pokračujeme ve sběru vhodného materiálu pro podzimní a zimní výzdobu. Hodit se mohou nejen různé druhy dýní, odkvetlá květenství bodláků, ale také další podzimní plody (šípky, jeřabiny) či pestře vybarvené listí. Nasbíraný materiál využijeme nejen při výzdobě interiérů, ale také při přípravě hřbitovní výzdoby.

    Vytváříme podzimní zátiší
    Soukenická štětka pro vaše aranžmá
    Kukuřičné šustí a jeho využití
    Kdy a jaké listy sbírat
    Drátovec zkrášlí zahradu i byt
  • Odkvetlé trvalky neodřezáváme

    Odkvetlá květenství rozchodníku, zavinutky, třepatovky, třapatky, bělotrnu, štětky soukenické, ostropestřce a okrasných travin na podzim neodstřiháváme. Jejich ponechání na záhonech bude nejen dekorativní, ale i užitečné. Poslouží jako prostřený stůl pro hladové ptactvo. Také svatolina a routa lépe přezimují neostřihané.

    Co ozdobí zahradu v zimě?

Měsíce na zahradě

I kdybychom sebevíc chtěli, většinu zahradních aktivit není možné v lednu provádět. Nastal čas si trochu od toho nekonečného kolotoče sázení, pletí, kopání, rytí, hrabání a sekání odpočinout. O to…
Než jaro vtrhne do zahrad v plné síle a kráse, vysílá první opatrné signály v podobě kvetoucích keřů. Mnohé z nich do našich končin připutovaly z hodně vzdálených koutů světa, například z východní…
Zatímco kalendářní rok začíná lednem, zahradníkův rok by si zasloužil začínat prvním jarním měsícem - březnem. Každý, kdo má k dispozici aspoň kousek půdy, už netrpělivě vyhlíží, kdy už „TO“ začne.…
Zatímco básníci opěvují hlavně květen, zahradníci si náležitě užívají už měsíc předchozí – duben. Nezáleží na tom, zda hospodaříme na hektarech, arech nebo jen metrech čtverečních. Prostě konečně…
Květen je mezi zahrádkáři měsícem oblíbeným i obávaným zároveň. Zahrada hýří pestrou paletou květů; nejpilnější pěstitelé si užívají sklizeň ranné zeleniny. Kdyby chtěli majitelé zahrad v květnu…
„Předně my zahradníci chceme mít anglický pažit, zelený jako kulečník a hustý jako koberec, pažit dokonalý, trávník bez poskvrny, drn jako samet, loučku jako stůl...“ vylíčil Karel Čapek v…
„Jó, třešně zrály, zrovna třešně zrály...“ zpívá ve slavné písničce Waldemar Matuška. Zdá se, jakoby text písničky přesně určoval časové období. Ale nahlédnutí do seznamu třešňových odrůd rychle…
Je až neuvěřitelné, jak prazáklad péče o zahrádky zůstává stále stejný. Karel Čapek popisuje srpen jako nejvhodnější čas na dovolenou. A zároveň hned v dalším odstavci přiznává, jak těžké je pro…
V devátém měsíci roku to je na zahrádce zdánlivě jedna velká idylka: sytými květy září mohutné trsy trvalek; sklízíme jablka, hrušky, švestky, ořechy i hroznové víno. V bohatství úrody se předhánějí…
Slunce dokáže na sklonku babího léta vyčarovat na zahrádce nezapomenutelné dny. Květinové záhony hýří sytými barvami třapatek, hvězdnic i chryzantém. Do slušivého barevného hávu podzimních barev se…
Jedenáctý měsíc v roce určitě není z těch, kdy si zahrádkáři mohou dát padla. Právě naopak. Mají poslední šanci dokončit všechny důležité práce před zimou. A protože počasí už bývá touto dobou…
Mezi nejvýraznější ozdoby zimní zahrady patří květy okrasných travin a plody stálezelených dřevin. Ať už jsou to červené bobule hlohu, dřišťálů, cesmín či tisů, oranžové či žluté plody rakytníku a…