Divoký kozlíček polníček (Valerianella locusta) pochází z oblasti kolem Středozemního moře. Rozšířený je téměř po celé Evropě, na Kavkaze, v Přední Asii, severní Africe i v Severní Americe. Roste na polích, v trávnících, v příkopech, na pastvinách a vinicích od nížin do podhůří.

Ačkoli se od 18. století se pěstuje také v zahradách, patří u nás k málo známým zeleninám. Naopak v Německu, Francii, Holandsku a Belgii je velmi oblíbenou součástí jídelníčku.

Kozlíček polníček se pěstuje jako jednoletá rostlina pro listové růžice. Listy se upravují nejčastěji jako salát, mají však vyšší nutriční hodnotu. Někdy se také listy přidávají do jarních polévek či se z nich připravuje špenát. Významný je také obsah vitamínu C, což je důležité hlavně brzy na jaře. Dále obsahuje provitamín A, vitamíny skupiny B, fosfor, vápník a železo.

Nenáročný otužilec

kozlíček polníček můžeme pěstovat i v ziměKozlíček polníček nejlépe prospívá v půdách 2. trati. Tedy jako následná plodina po rostlinách, které jsou hnojeny chlévským hnojem. Před výsevem není třeba žádná velká příprava půdy. Pouze pozemek důkladně odplevelíme.

Ve vlhké, chladné a pravidelně zalévané půdě klíčí polníček přibližně 10 dní. V suché půdě mohou semena bez poškození ležet i déle než 3 týdny. Po sklizni můžeme pro pěstování výhodně využít nevytápěný skleník. Říjnové výsevy v něm velmi dobře přezimují a časně z jara se můžeme těšit na sklizeň. 

Kozlíček polníček vymrzá pouze za holomrazů. Proto je dobré ho při venkovním pěstování v zimních měsících chránit netkanou textilií nebo chvojím.

Kdy a jak sklízet?

Kozlíček polníček začínáme sklízet ve chvíli, kdy má rostlina 3 - 4 páry listů. Celou rostlinu vyryjeme, kořen odřízneme a listy co nejrychleji zkonzumujeme. Vhodně načasovanými postupnými výsevy si můžeme zajistit jeho dlouhodobou sklizeň.