Možná budete překvapeni, kolik druhů dřevin při pozorné obchůzce zahrady objevíte. Některé sem přivál vítr díky jejich vhodně uzpůsobeným semenům, jiné pomáhají šířit ptáci nebo další živočichové. Nejen okřídlená semena mají schopnost překonat dlouhé vzdálenosti. K rekordmanům patří chomáče vrbového chmýří, kterým se podařilo překonat vzdálenost až 170 kilometrů.

Kdo si vyčká, ten se nadře

Čím dříve nevhodné semenáče objevíme a zlikvidujeme, tím to půjde snadněji. V prvních letech je stačí vytrhnout rukou nebo vydloubnout zahradní lopatkou. Pokud "vetřelce" necháme delší čas růst v blízkosti živého plotu či skupiny keřů, hrozí při jeho likvidaci poškození kořenů vysazených dřevin. Samozřejmě, že je možné použít i agresivní chemické přípravky, ale "zalévání" herbicidy by mělo být až krajní řešení.

K nejznámějším náletovým dřevinám patří bříza bělokorá (Betula pendula). Její drobná semena se velmi úspěšně zachytí třeba i v prasklině betonového povrchu. Díky podzimnímu zbarvení a velké ploše listů jsou na podzim nepřehlédnutelné javory (Acer). Naopak poměrně nenápadně roste ptačí zob (Ligustrum). Bez černý (Sambucus nigra) na sebe většinou upoutá pozornost díky rychlým přírůstkům. Nezaměnitelné listy má mahonie cesmínolistá (Mahonia aquifolium). I ji bychom měli hlídat, aby nezapustila kořeny tam, kde o ni nestojíme.

semenáče často vysemeňovatých listnatých stromů

Ne každý vysemeněný strom či keř je třeba zlikvidovat. Naopak můžeme využít skutečnosti, že přirozeným způsobem vysemeněné rostliny obstály v přirozeném výběru. Takto můžeme v zahradě objevit drobné keříky tisu červeného (Taxus baccata). Po šetrném vyrytí je můžeme přesadit na vhodnější místo zahrady. Vysemenit se může třeba i ruj vlasatá (Cotinus coggygria).

Zvýšenou pozornost bychom měli věnovat druhům, které se šíří invazně a obtížně se likvidují. K těm patří trnovník akát (Robinia pseudoacacia), pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) nebo škumpa orobincová (Rhus hirta).

Sojka, pěstitelka dubů

sojka obecná miluje žaludyVýzkum zaměřený na přirozenou obnovu lesních porostů ukázal, že významný podíl na obnově dubových porostů mají sojky. To proto, že žaludy patří k  nejoblíbenějším položkám jejich jídelníčku. Zatímco ovoce a různá semena konzumují sojky podle aktuální nabídky během roku, žaludy hojně požírají celoročně. Pokud mají sojky na výběrů z více druhů vhodných semen, dávají přednost žaludu dubu letního (Quercus robur) před žaludem dubu červeného (Quercus rubra), nebo bukvici.
Při sběru žaludů jsou sojky velmi pilné a pečlivé. Žaludy třídí podle velikosti, stáří a zdravotního stavu. Přednostně dopravují žaludy o váze větší než 2,5 g. Při výběru volí žaludy podlouhlé, štíhlé, hnědé a zralé. Jeden dospělý pták v jícnu "uskladní" 4-7 žaludů a ještě jeden nese často v zobáku. Semena sojka zastrkává do země zobákem a potom je překrývá zeminou. Díky výzkumům víme, že jeden pták rozptýlí ročně 4 600 žaludů a nejméně 59 % žaludů vyklíčí v semenáčky.