Suchomilná mateřídouška /Thymus/ se pěstuje ve venkovských zahradách z důvodů okrasných, kulinářských i pro své pestré léčivé účinky. Patří mezi známé, poměrně aromatické koření. Rostlina se vyskytuje v podobě nízkých keříků (kolem 10 cm) nebo roste v trsech jako vytrvalá bylina. Z kratších dřevnatých stonků rostou tenké větvičky, lodyhy jsou načervenalé, drobné listy zelené, přisedlé. Kvete od května prakticky po celé léto a malé, drobné květy přitahují pozornost nachově fialovou nebo růžovou barvou.

Mateřídouška je proslulá i mnoha lidovými názvy, možná jste slyšeli mluvit o doušce mateří, mateřince nebo méně často o chodci. Ani termín vonný tým nebyl v dřívějších dobách zcela výjimečný. Dá se říct, že mateřídouška je určitým souhrnným názvem pro různé druhy a poddruhy, které se vzájemně kříží a často se proměňují. Řadíme ji do čeledi hluchavkovitých.  

fialové květy mateřídoušky na skalceVe vyšších polohách roste:

  • mateřídouška vejčitá /Thymus pulegioides/ - běžně zastoupená v různých nadmořských výškách
  • mateřídouška alpinská /Thymus alpestris/ - výskyt v Krkonoších
  • mateřídouška ozdobná (sudetská) /Thymus pulcherrismus (sudeticus)/ - výskyt v Hrubém Jeseníku

V našich teplejších částech:

  • mateřídouška olysalá /Thymus glabrescens/
  • mateřídouška časná /Thymus praecox/
  • mateřídouška panonská /Thymus pannonicus/                                                              

Na specifických písčitých půdách se daří mateřídoušce úzkolisté /Thymus serpyllum/ a jako skalničky občas potkáme i cizokrajný druh - mateřídoušku bělokvětou /Thymus drucei/.

K mateřídouškám řadíme i tymián obecný /Thymus vulgaris/ neboli mateřídouška obecná.  Porovnáme-li tymián a mateřídoušku, všimneme si několika drobnějších rozdílů. Tymián kvete o něco dříve, již na přelomu května a června dle sezóny, zatímco mateřídouška až o měsíc později. Odlišnosti najdeme i v růstu: tymián tvoří dřevnaté keříky asi 30-40 cm vysoké, mateřídouška je nižší, spíš plazivá rostlina.

Zelená část mateřídoušky (nať) obsahuje mnoho zdraví prospěšných látek – silice, třísloviny, hořčiny a flavonoidy. Jejich obsah a složení závisí na daném druhu a místě, odkud pochází. Bylinky z teplejších částí obsahují více léčivých látek a jsou tedy účinnější. Praktické využití mateřídoušky je velmi rozmanité, používá se při zažívacích obtížích, nespavosti, na podporu imunitního systému, má uklidňující účinky, pomáhá při zánětech dýchacích cest a široké uplatnění má i v kosmetice.

Pěstování tymiánu či mateřídoušky není vůbec náročné. Pokud máme k dispozici propustnou sušší půdu a slunné stanoviště, nepotřebuje ani pravidelnou zálivku, spíš naopak. Hodně vody v rostlinách ředí obsah účinných silic. Výsev je nejvhodnější založit na jaře zakoupením semen. Zpočátku, hlavně v období sucha, pohlídáme vodní režim, později tymián péči už nevyžaduje. Na jednom místě ponecháme rostlinu nejdéle 5 let, jakmile začne stárnout a příliš dřevnatět, porost obnovíme. Životnost se udrží déle, pokud rostlinu každoročně sestříháme.

Mladší rostlinu (1-2 roky) lze namnožit dělením, starší hřížením. Vybraný výhon se ohne (špička výhonu se nechá vykukovat z půdy) a v místě ohybu jej zanoříme do předem připravené vyhloubené půdy, připevníme a zahrneme zeminou, dostatečně vlhkou. Až do zakořenění je výhon spojen s mateřskou rostlinou. V místě ohybu se časem vytvoří kořeny, které pak lze vykopnout a zasadit samostatně. Po dobu zakořeňování rostlinu zaléváme.

Jak uchovat mateřídoušku?

Pro léčivé účinky můžeme sbírat a sušit nať všech druhů mateřídoušky. Od května až do září odstřiháváme nejlépe za slunečného počasí vrchní nedřevnaté části kvetoucí nati. V období počátku květu je koncentrace silic nejsilnější. Důležité je pak umístit natrhanou mateřídoušku buď venku do stínu nebo na dobře větraná místa. Sušíme zavěšením nebo ji rozprostřeme ve slabých vrstvách na speciální hustá síta případně na papírem vyložené desky. Pokud sušíme nad umělým teplem, neměla by teplota překročit 35°C. Suché bylinky uchováváme v uzavřených nádobách, chráněných před sluncem a vlhkem.

Sdrhnuté lístky s květenstvím lze používat čerstvé i sušené do mnoha pokrmů – do grilované i dušené zeleniny, masa, ryb i marinád. Pro svou velmi příjemnou chuť a vůni je tymián nepostradatelným kořením v každé kuchyni.