Je střídání plodin důležité?

rajčata patří mezi plodiny s nejvyššími nároky na hnojeníStřídání plodin na stejném stanovišti, někdy také označované termínem střídavý osevní postup, je jednoduchá, ale zároveň velmi účinná metoda. Vychází ze znalostí nároků plodin na živiny a vzájemných vztahů mezi rostlinami. Složitě vše vypadá jen na první pohled. Každý, kdo chce na své zeleninové zahrádce vypěstovat kvalitní úrodu, se dříve nebo později dobere k tomu, že myšlenka střídání má něco do sebe.

Při pečlivém plánování můžeme na jednom záhonu během roku pěstovat i více plodin. Také v tomto případě dbáme na jejich správné střídání. Na principy střídání plodin bychom neměli zapomínat ani v případě, že na některé plochy vyséváme zelené hnojení.

Výhody vhodného střídání plodin

  • cibule patří k rostlinám třetí trativhodné střídání plodin pomáhá zachovat a zlepšit přirozenou úrodnost půdy.
  • rostliny stejné čeledi pěstujeme na jednom záhonu nejdříve za 4 roky. Tím zamezíme jednostrannému vyčerpávání půdy (půdní únavě).
  • rostliny mají různě hluboký kořenový systém. Zatímco mělce kořenící zeleniny čerpají živiny těsně pod povrchem (např. podzimní špenát, salát k přezimování), hluboce kořenící rostliny si dokáží pro živiny "sáhnout" podstatně hlouběji.
  • střídáním rostlin zamezíme přenos škůdců a chorob, kteří se specializují na konkrétní rostlinné druhy (např. cibuloviny – vrtalka pórová, houbomilka česneková; košťáloviny - nádorovitost košťálovin; brambory - drátovci).
  • pravidelné střídání pomáhá také v boji s vytrvalými plevely (pýr plazivý, svlačec rolní).
  • luštěniny vážou dusík, který je tak dostupný plodinám, které je v osevním postupu k rostlinám první trati patří také pórvystřídají. Zvlášť velké množství jej vyžaduje listová zelenina.

Rozdělení zeleniny podle tratí

Princip střídání plodin vychází ze skutečnosti, že plodiny mají rozdílené nároky na živiny.

Rostliny pěstované v první trati mají nejvyšší nároky na živiny (vyžadují na podzim důkladné vyhnojení chlévským hnojem, případně dostatečným množstvím kvalitního kompostu).

Rostliny určené pro pěstování ve druhé trati čerstvé hnojení nesnášejí a mají na živiny menší nároky. Nejméně náročné na živiny jsou salát řadíme mezi rostliny druhé tratiplodiny, které řadíme do třetí trati. Následovat může ještě čtvrtá trať.

rostliny I. trati  - polopozdní a pozdní košťáloviny, plodová zelenina (rajčata, okurky, lilky, papriky, tykve), celer, pór, brambory, kukuřice.

rostliny II. trati – salátové zeleniny, rané košťáloviny (např. kedlubny), kořenová zelenina (mrkev, petržel, ředkev, ředkvičky), červená řepa.

rostliny III. trati - méně náročná listová zelenina (špenát, polníček), cibule, česnek

rostliny IV. trati – luskoviny (hrách, fazol). Luskoviny se někdy pěstují také jako rostliny III. trati.

hrách patří mezi rostliny třetí či čtvrté trati fazol vysazujeme do třetí či čtvrté trati

Vvíce let na jednom místě pěstujeme chřestíceleté kultury

Samostatnou kapitolu představují vytrvalé zeleniny a jahodníky, které můžeme pěstovat na jednom místě více let (rebarbora, chřest, artyčok, bylinky).

Mezi plodiny, které je možné pěstovat na stejném místě i několik let, patří kukuřice a salát.

Tip redakce

Nespoléhejte na paměť a vše si pečlivě zapisujte. První osázení je většinou snadné si zapamatovat. Ale v druhém či třetím roce už si u některých záhonech nebudete jistí. Zvlášť špatně se informace o pěstovaných rostlinách pamatují v případě, kdy na jednom místě pěstujete během jediného roku více plodin.

Nejlépe, když si připravíte seznam plodin, které chcete pěstovat. Pak si zkusíte jejich rozmístění načrtnout na papír. Pro plánování osevního postupu v zeleninové zahradě nemusíte mít přesně vyměřený pozemek, stačí připravit orientační plánek s jednotlivými záhony. Plán je vhodné připravit i pro další roky. V případě změny je však důležité informace průběžně doplňovat.