Proč zrovna drátovci?
Drátovci jsou larvy různých druhů kovaříků. Škody způsobuje přes deset druhů, nejčastěji z rodů Agriotes a Athous. Brouci jsou štíhlí, dlouzí 6 – 10 mm, hnědočerní až černí. Charakteristické pro ně je, že se dokáží vymrštit z pozice na hřbetu rychlým prohnutím těla, které provází slyšitelné cvaknutí. V angličtině si proto vysloužili název click beetle v češtině se jim také říká pružníci. Zatímco dospělci vážné škody nezpůsobují, přemnožené larvy bývají pohromou pro zemědělce i zahrádkáře.
Díky výrazným žlutým či oranžovým krovkám dostal jeden z druhů kovaříků označení Ampedus elegantulus (snímek v úvodu článku). Toho však v zahrádkách nepotkáme. Patří mezi ohrožené druhy a jeho výskyt je vázán na vhodné biotopy. Vývoj larev tohoto kovaříka probíhá ve vlhkém dřevě a trouchu, které je napadeno dřevokaznými houbami.
Larvy získaly název podle vzhledu: jsou okrové až světle hnědé, protáhlé, tuhé a lesklé. Na konci 3 – 5 letého vývoje (podle druhu) jsou 15 – 30 mm dlouhé. Žijí v půdě, trouchnivějícím dřevě nebo rostlinných zbytcích. Nejvíce škodí v posledních dvou letech svého vývoje. V zahradách nejčastěji napadají brambory. Jiné druhy drátovců napadají spodní část kukuřice, další mrkev, nebo řepu cukrovku či květiny, listy na keřích i salát.
Jak na likvidaci drátovců
Drátovce viděl málokdo. Jejich "pobyt" v rostlině však velmi dobře poznáme podle vykousaných chodbiček. Bývají široké až 3 mm.
Kladení vajíček probíhá u kovaříků nejčastěji 2x ročně:
- od konce března až do první půlky května
- od konce června do začátku října
Vylíhlé larvy jsou velké jen několik milimetrů a proto k dalšímu zdárnému vývoji potřebují dostatečnou půdní vlhkost. Proto se těmto škůdcům celkově více daří ve vlčích létech. Paradoxně větší škody vznikají v době sucha – tehdy larvy intenzivněji vyhledávají šťavnaté části rostlin. Drátovci přezimují v hloubce přibližně půl metru v půdě. Do úrovně ornice se vracejí až v polovině května následujícího roku.
Včasnou sklizní snížíme škody
Drátovci škodí nejvíce v jarním období a koncem léta, proto můžeme většímu poškození brambor a kořenové zeleniny předejít časnější sklizní. Ale nepohrdnou ani dalšími rostlinami, zvlášť významně dokáží poškodit porosty salátů. Larvy žírem poškozují také klíčící semena (obilí, kukuřice, luskoviny).
Drátovci (žluté larvy brouka kovaříka) většinou při sklizni brambor hlízy opustí. Dalších škod se tedy bát nemusíme. Ale narušení, které už udělali, vede k rychlejšímu kažení napadených brambor. Sklizené brambory proto důkladně vytřídíme a pokud někde objevíme dírky, zpracujeme postižené hlízy přednostně.
Jak drátovcce vystrnadit?
Kritické množství drátovců je 10 kusů na jeden metr čtvereční. Boj s drátovci je časově náročný. K účinným preventivním opatřením patří dodržování vhodných pěstebních postupů.
- náchylné plodiny (např. mrkev) nevyséváme nejméně dva roky tam, kde se přemnožený drátovec objevil (podle druhu se larvy vyvíjejí 3-5 let).
- na pozemcích napadených drátovci vyséváme plodiny k napadení odolné, např. luskoviny, řepku olejnou, hořčici, pohanku.
- půdu intenzivně obděláváme, abychom co nejvíce snížili zaplevelenost. Zvlášť důležitá je důsledná likvidace se pýru
- hnojíme dusíkatým vápnem (tam, kde to plodinám nevadí)
- důsledně odklízíme zbytky po sklizni
- u často napadaných zelenin (brambory, mrkev) pěstujeme rané odrůdy
- na podzim pozemek zryjeme do hloubky - tím zabráníme drátovcům v kladení larev. V případě teplého podzimu půdu znovu přeryjeme
- návnady (kousky mrkve a brambor) uložíme do hloubky 3 - 10 cm. Každé dva až tři dny je kontrolujeme, při napadení je zlikvidujeme (spálíme)
- podporujeme přirozené nepřátele: ptáky, parazitické hlístice, blanokřídlé
