V květnu je nejvyšší čas nalíčit pasti na původce červivých jablek, kterým je drobný motýl obaleč jablečný (Cydia pomonella), někdy též uváděný jako obaleč jabloňový. Housenky obaleče poškozují hlavně jablka, v menším měřítku napadají také plody dalších ovocných stromů: hrušní, ořešáků, meruněk, slivoní a kdouloní.



První záznamy o škodách způsobených na jabloních pocházejí už z první poloviny 17. století z Nizozemí. Hlavní šíření tohoto škůdce souvisí s rozvojem pěstování jádrovin v 18. a 19. století.

Obaleče začněte likvidovat v květnu

obaleč jablečný Cydia pomonella zdroj: WikimediaMotýli obaleče jablečného se líhnou v květnu, rozpětí jejich křídel je v průměru 17 mm. K hromadnému kladení vajíček dochází večer, pokud je teplota 17 °C a vyšší (měřeno ve 21 hodin SEČ, tj. 22 hodin letního času). Jedna samice klade zhruba 80 - 120 vajíček. Housenky se líhnou po 8 - 15 dnech (při extrémně nízkých teplotách až 20 dnech).

Po krátkém povrchovém žíru se housenky zavrtávají do plodů. Zatímco mladé plody napadené první generací obaleče opadávají, druhá generace způsobuje typickou červivost jablek. Poškození plodů housenkami také výrazně zvyšuje druhotné napadení jablek a hrušek moniliozou.

Feromonové lapáky na obaleče jablečné

Množství studií, které vědci obaleči jablečnému věnovali, by mu jistě mohly mnohé další druhy závidět. Výsledkem bádání však byly nejen rozsáhlé práce, ale také velmi důmyslné pasti. Feromonové lapáky fungují na základě sexuálních feromonů, které se šíří vzduchem.

Působit dokáží na vzdálenost několika stovek metrů až kilometrů. Vůně feromonu přiláká samečky, kteří se na feromonový lapák přilepí. Tímto způsobem se zjišťuje nejen přítomnost škůdce na dané lokalitě, ale je možné odhadnout jeho množství (populační hustotu) a vrchol letu (2-3x trojnásobné zvýšení počtu motýlů oproti předchozímu měření). Na základě těchto znalostí můžeme zvolit vhodný termín pro případné další ošetření. Zavěšení feromonových lapáků není, jak se občas někteří pěstitelé mylně domnívají, prostředkem, který přítomnost obaleče v zahradě zcela vyřeší.

  • sada pro monitoring obsahuje lapák (tzv. domeček), feromonové odparníky a lepové vložky 
  • lapač věšíme na strom do výšky očí, aby bylo možné průběžně sledovat (nejméně 1x týdně) počet chycených obalečů. 
  • lapače s feromony vyvěšujeme do sadu během května a ponecháváme je tam až do sklizně. V chladnějších oblastech má obaleč jablečný pouze jednu generaci, v teplejších dvě. 
  • feromonové odparníky vyměňujeme po šesti až osmi týdnech, lepové vložky jednou za tři týdny, při hojnějším letu i častěji.

S chemií proti obaleči jablečném opatrně

škoři hubí vajíčka i housenky obalečeObčas se stává, že se chemické přípravky proměňují v rukou některých zahrádkářů v zázračný všelék. Chemické postřiky je vždy třeba volit velmi uvážlivě. Zvlášť pečlivě bychom měli číst příbalové letáky. Obaleč jablečný má v přírodě řadu přirozených nepřátel. Pokud je zlikvidujeme, bude se mu, paradoxně, dařit lépe.

Mezi přirozené nepřátele obaleče jablečného patří (v závorce je uvedeno, jaké stadium obaleče hubí):

  • ptáci, především sýkorky (housenky, dospělci)
  • pavouci (housenky, dospělci)
  • škvoři (vajíčka, housenky)
  • blanokřídlí – lumci, lumčíci, chalcidky (parazitoidi–vajíčka, larvy, kukly)
  • ploštice zástupci čeledi Anthocoridae (vajíčka, housenky)
  • dvoukřídlí – Tachinidae (kuklice)

Pokud chcete využít co nejšetrnější postřik, můžete zvolit novou generaci biologických prostředků ochrany rostlin. Preparát Biobit XL je založen na bázi bakterie Bacillus thuringiensis a přirozené nepřátele obaleče nehubí. Jeho účinnost přípravku je obdobná jako u chemických insekticidů.

Bacillus thuringiensis se poměrně hojně vyskytuje v přírodě, z hlediska ekologického nejde tedy o nic cizího. Spory bakterie ulpí na povrchu rostliny a jsou housenkami sežrány. V prostředí zažívacího traktu dojde k aktivaci bakteriální bílkoviny, která naruší střevní stěnu, způsobí ochrnutí svalstva a bakterie se začne množit. Housenky během několika hodin zastavují žír a v průběhu 2-5 dnů hynou.