Chudák škvor, lidé z něj udělali strašidlo

Potvrzením toho, jak silné kořeny má legenda o škvorovi, který vleze člověku do ucha a pomocí zadečkových klíštěk prokousne bubínek, jsou lidová jména z nejrůznějších koutů naší republiky: 

  • uchavec – Plzeňsko (Přeštice a okolí)
  • štipka – Frýdek-Místek, Opavsko, Ostravsko, Karvinsko
  • ušák – širší Brněnsko
  • střihauka (střihavka) – Podorlicko, východní Čechy
  • ucholář – Břeclavsko, Hodonínsko

A tak mnozí vystrašení táborníci skoro ani nemohou usnout, aby jim náhodou v noci škvor nevlezl do ucha. Mezi lidmi se vypráví, že když škvor vleze do ucha, tak se neumí v tom úzkém prostoru otočit. Proto prostřihne kleštičkama, co má na zadečku, tu nejjemnější část ucha – ušní bubínek, naklade tam vajíčka a vy ohluchnete!

Zmiňované příběhy však specializovaní lékaři ORL odkazují do říše legend a mýtů. Odborníci s mnoha lety praxe tvrdí, že se škvorem v uchu se u svých pacientů nesetkali a že takový případ neznají ani z literatury.

Že mají tyhle pověry platnost i jinde, dokládají některá zahraniční jména škvorů. V angličtině se škvor nazývá earwig (ear = ucho); německy Ohrwurm (ušní červ); francouzsky perce-oreille (ušní vrták). 

K čemu ty kleště mají?

škvor na květu gazánieU nás žije sedm druhů škvorů. Nejznámější a nejrozšířenější z nich je škvor obecný (Forficula auricularia). Škvoři mají na konci zadečku pár velkých kleštovitých přívěsků (štěty). Dokáží s nimi i štípnout, ale nic vážného se vám nestane. Škvor používá tyto kleště na uchopení potravy. Prohne tělo tak, že se kleště dostanou před hlavu a on si jimi může přidržovat potravu. Pak je využívá k rozevírání a zavírání křídel (ano, škvoři mají křídla, byť běžně nelétají a mají je hodně schovaná). Štěty používají také při obraně proti nepřátelům či vzájemných potyčkách.

Škvoři vylézají za potravou zpravidla v noci, přes den se skrývají pod kameny či v jiných tmavých a vlhkých úkrytech. Na podzim samička vyhledá vhodnou skulinu, nebo si sama zhotoví chodbičku, do které naklade vejce, s kterými sama přezimuje. Na jaře po vylíhnutí larev se o ně samička pečlivě stará.

Vadí vám škvoři? Přestěhujte je

past na škovry z převráceného květináčePokud se začnou škvoři ve vaší zahradě chovat nevhodně a likvidují příliš mnoho rostlin (zvlášť rádi ožírají květy jiřinek a chryzantém), pak je můžete "přestěhovat". Stačí, když poblíž místa jejich výskytu dáme vzhůru dnem staré květináče, které naplníme vlhkým mechem nebo dřevitou vatou. V dopoledních hodinách pak stačí tyto ekologické pasti vzít a přemístit tam, kde nám už škvoři vadit nebudou nebo kde nám dokonce poslouží (např. konzumací larev mšic).

Pokud byste chtěli připravit škvorům přímo sídliště, pak můžete zakoupit speciální úkryty. U nás je nabízí například www.zelenadomacnost.com. Úkryty stačí umístit na stinné místo 3- 5 cm nad zemí. Jsou vyrobeny ze směsi dřevěných pilin, cementu a dalších příměsí a tak by měly poskytnout přístřeší celé řadě škvořích generací. Nepotřebují žádné čištění ani péči.