čekankové puky různých barevČekanka salátová (Cichorium intybus) patří mezi listové zeleniny. Už při nákupu semen je třeba zvolit cíl pěstování. Rostliny označené jako hlávkové, se pěstují pro sklizeň listů. Kromě odrůd se zelenými listy (např. Pan Di Zucchero) byly vyšlechtěny i červené typy, např. Anna. Pokud chceme získat rychlené čekankové puky, musíme vyset některou z odrůd označených jako puková (např. Di Bruxelles nebo Terezka).



Jak vypěstovat čekanku

Čekanku pěstujeme nejčastěji jako rostlinu II. trati, tedy ne na záhonech čerstvě vyhnojených chlévským hnojem. Čekanku k rychlení (tedy pukovou) vyséváme na záhony až v květnu. Můžeme tedy s výhodou využít záhony, na kterých jsme sklidili např. hrášek.

Kořeny vyryjeme před příchodem mrazů (koncem října nebo začátkem listopadu). Vyrýváme opatrně, abychom kořeny nepoškodili. Velmi vhodným nástrojem jsou rycí vidle. Kořeny očistíme od zeminy a listy odřízneme 2-3 cm nad vegetačním vrcholem. Pro uložení vybíráme kořeny s jedním vegetačním vrcholem. Ideální jsou kořeny s průměrem hlavy 3,5 - 4,5 cm, dlouhé 25 – 30 cm. Před samotným rychlením uložíme kořeny do vlhkého písku ve studeném tmavém sklepě. Využít můžeme i hlubší vyvezené pařeniště či jiný vhodný prostor, nejlépe s teplotou kolem 2 oC a vysokou vzdušnou vlhkostí.

Světlo pukům čekanky nesvědčí - hořknou

čekanka salátová, kořen a pukPuky v domácích podmínkách rychlíme podle svých možností a potřeby, nejčastěji od prosince do dubna. Zásadní podmínkou správného rychlení je zamezení přístupu nejen denního, ale i umělého světla k pukům.

Čekankové puky můžeme rychlit dvěma způsoby. Někteří považují za nejrychlejší a nejméně pracné rychlení ve vodě, jiní dávají přednost rychlení v nádobě s pískem či zeminou.

  • rychlení ve vodě (hydroponické) - hlavy kořenů očistíme od zbytků listových řapíků tak, abychom nepoškodili listové srdéčko. Vybíráme kořeny podobné velikosti, délku zkrátíme přibližně na 20 cm. Kořeny narovnáme svisle do neprůsvitného kbelíku, do kterého nalijeme vodu do výšky 2/3 kořenů. Nádobu přikryjeme černou fólií. Vodu průběžně doplňujeme a kontrolujeme, aby nedošlo k zahnívání kořenů.
  • rychlení v substrátu – příprava kořenů je obdobná jako pro rychlení ve vodě. Kořeny naskládáme do bedny nebo většího květináče a prosypeme přesátým kompostem, pískem nebo rašelinou. Zeminu dostatečně zvlhčíme. Nádobu i v tomto případě zakryjeme černou fólií, popř. obráceným květináčem stejného průměru se zakrytými otvory. V průběhu rychlení kontrolujeme vlhkost substrátu.

čekanka salátová je ozdobou studené kuchyněSklizeň čekanky

Délka rychlení závisí na teplotě prostředí. Platí, že kdo si déle počká, tak si i více pochutná. Puky rychlené při nižší teplotě jsou kvalitnější. Při hydroponickém rychlení a teplotě 8-12 oC, trvá rychlení 7-8 týdnů; při 12-16 oC 6 týdnů a při 16-20 oC 2-3 týdny. Vyšší teploty se pro rychlení nedoporučují – dochází k hořknutí, puky nejsou dostatečně uzavřené a tvrdé.

Puky sklízíme když dorostou délky 15-18 cm. Odřízneme je i s malým kouskem kořene, jinak by se rozpadly. Až do využití v kuchyni je uchováváme v ledničce ve tmě. Jedině tak zabráníme jejich zhořknutí. Samozřejmostí by mělo být opatrné zacházení s puky - otlačené části hnědnou.