tlustice vejčitá se pěstuje velmi častoSvou domovinu má tlustice vejčitá (Crassula ovata) v Jihoafrické republice, konkrétně v provincii Kwazulu-Natal. Nejčastěji roste na skalnatých svazích, v savaně, ve společenství keřů a dalších sukulentů. V přírodě tato sukulentní rostlina vytváří stromky vysoké téměř 3 metry. Hlavní kmínek je ztloustlý, zdužnatělý. Dojem starého stromu vyvolávají už poměrně mladé rostliny. Proto se tyto tlustice s oblibou pěstují jako bonsaje.

Kořeny tlustice měli na svém jídelníčku příslušníci kmene Khoi i dalších afrických kmenů. Nejčastěji je domorodci konzumovali nastrouhané a uvařené v mléce v podobě kaše. Listy používali v lidovém léčitelství proti průjmu, k léčbě epilepsie, kuřích ok i jako projímadlo.

Tlustice, nefritová rostlina či růžová radost

Zatímco při výběru českého jména pro Crassulu se botanici inspirovali jejími baculatými listy a nazvali ji poněkud nelichotivě tlusticí, na Slovensku ji znají jako tučnolist. Lidově se jí někdy říká také krasule. V anglicky hovořících zemích je nejčastěji známá jako jade plant (nefritová rostlina). To proto, že zbarvení jejích listů připomíná nefrit (sytě špenátově zelená). Méně rozšířený lidový název je pink joy (růžová radost), který se inspiroval barvou květů některých tlustic.

V angličtině má tlustice ještě další přezdívky: friendship tree (strom přátelství), lucky plant (rostlina štěstí) nebo money tree (podobně též Penny, Dollar Tree či německé geldbaum). Jak k těmto přezdívkám tlustice přišla, si můžeme pouze domýšlet. Jedna z teorií praví, že na dálném východě tlustici pěstují v hranatých porcelánových nádobách a věří, že přináší bohatství do domácnosti. Proto dávají mladou rostlinku svému dítěti. Když ji neumoří, má prý před sebou šťastný a bohatý život.

tlustice rekordmanka, foto BZ Tábor

kvetoucí tlustice, foto BZ TáborKvetoucí rekordmanka roste v Táboře

Pokud vás nebaví čekat, zda a kdy vaše domácí tlustice vykvete, naplánujte si výlet za jedním z nejstarších exemplářů tlustice vejčité (Crassula ovata) u nás. Roste v Táboře, ve druhé nejstarší botanické zahradě v Čechách. Založena byla v roce 1866 jako zázemí pro Královskou českou vyšší hospodářskou a průmyslovou zemskou školu. Každoročně se v zimních měsících stává kvetoucí tlustice ozdobou zdejšího skleníku.

Na exemplář tlustice jsou v Táboře náležitě pyšní. Je jakousi živoucí kronikou zdejší botanické zahrady. Svým věkem – přes 90 let – patří k nejstarším pěstovaným rostlinám v táborských sklenících. Proto o ní také rádi mluví jako o stromu života. Jak nám prozradila vedoucí táborské botanické zahrady, Žaneta Šišková, "jejich" tlustice kvete přibližně dva měsíce. Žádná zvláštní privilegia však letitý sukulent nemá – zálivku dostává (podle vlhkosti substrátu) zhruba jednou týdně, hnojení žádné a pouze v případě napadení červci v létě přichází na řadu ošetření chemickým postřikem.

kvetoucí tlustice vejčitá, foto BZ Tábor

Snímky kvetoucí tlustice - rekordmanky poskytla Botanická zahrada při VOŠ a SZEŠ v Táboře