Legendární zlatá květina

chryzantéma jako symbol japonského císařstvíChryzantémy se díky oblibě u japonského císařského dvora staly legendami opředenou květinou. Prý to  bylo tak: krutý čínský císař se doslechl, že na jednom z ostrovů roste zázračný květ – chryzantéma. Z její šťávy je prý možné vyrobit elixír života. Podle legendy takový květ mohl utrhnout pouze člověk s čistým srdcem a šlechetnými úmysly. Císař se rozhodl nenechat nic náhodě a na výpravu pro zázračnou květinu poslal 300 nejlepších chlapců a dívek. Ti však, když na onen ostrov dorazili, byli tak okouzleni jeho krásou, že tam zůstali a vytvořili stát Japonsko...

Tolik jedna z mnoha verzí legendy o zázračné chryzantémě. Jinou, téměř pohádkovou verzi příběhu, si můžete přečíst pod názvem Tajemství zlaté květiny. Ať to bylo tak či onak, japonský císař na nádherné žluté květy nezanevřel. Naopak. Žluté květy chryzantém mu připomínaly slunce a tak se ocitly ve státním znaku i na císařské pečeti. O japonském císařském trůnu se hovoří jako o chryzantémovém. Od roku 1888 se uděluje nejvyšší státní řád země - Řád chryzantémy (Kikkašó). Aby svůj symbol japonští císaři odlišili od symbolů ostatních členů dvora, stanovili, že "císařská" chryzantéma má vždy právě 16 okvětních plátků. Ani o jeden více, ani o jeden méně!

květy chryzantém dosahují různých tvarů a velikostí

Svátek dvou devítek - Chongyang

v Asii je oblíbený chryzantémový čajNejvětší svátek, jehož nedílnou součástí jsou chryzantémy, je Chongyang, známý jako svátek dvou devítek (Double Nith Festival). To proto, že se slaví devátý den devátého měsíce lunárního roku, tedy 9. září podle čínského kalendáře. Datum obsahující dvě devítky je považováno za velmi zlověstné, protože má příliš mnoho jang. Svátek připomíná legendu o muži jménem Huan Jing, který své krajany ochránil před stvůrou šířící mor. Poslal své krajany na kopec, zatímco sám stvůru porazil.

Od těch dob se slaví svátek dvou devítek nejen v Číně, ale také na Tchaj-wanu, v Japonsku, Koreji a Vietnamu. Pokud nemohou lidé vystoupit na vysokou horu, tak se často spokojí s "výstupem" na vysoké budovy. Na vrcholcích přírodních či umělých pak popíjejí chryzantémové víno nebo čaj, modlí se za dlouhověkost a vzpomínají na své předky.