Gardénie pochází z Japonska a Číny a vyskytuje se ponejvíce jako keříčkovitá rostlina, která dosahuje výšky až půl metru, někdy i mnohem více. Mezi nejznámější řadíme Gardénii jasmínovitou /Gardenia jasminoides/ s květy sladké vůně, připomínající jasmín. Pěstuje se jako pokojová květina, pouze v klimaticky teplých zeměpisných šířkách roste i jako okrasný venkovní keř. Sušené bobulovité plody gardénieNěkteré druhy se díky svým obsahovým látkám a vonným silicím uplatňují v parfumérii, při relaxačních technikách, v tradiční čínské medicíně i v klasickém lékařství. Bylo prý zjištěno, že uvolňování vůně jasmínu vede ke kvalitnějšímu spánku a bobulovité plody gardénie mohou po tepelné úpravě napomáhat při léčbě zánětů, vysokého tlaku nebo při bolestech hlavy. Využití nachází i v potravinářském průmyslu jako barvivo.

Je známo mnoho dalších druhů gardénií (rod Gardenia čítá až 130 druhů), například G. tahitensis, G. thunbergia, G. brighamii, G. resinifera, G. tubifera (žlutá), tyto variety jsou však rozšířeny většinou v tropických a subtropických oblastech.

Základem úspěšného pěstování je především její správné umístění. Rostlina potřebuje dostatek světla, vzduchu a vzdušné vlhkosti. V bytě těmto podmínkám většinou nejlépe vyhoví okenní parapet, ale i ten může skýtat určité záludnosti. Gardénie by měla být chráněná před průvanem a neměla by stát na přímém poledním slunci, aby nedošlo k jejímu popálení. Ideální je spíš polostín. Rostlinu pěstujeme při běžné pokojové teplotě a snažíme se držet pokud možno stabilní tepelné prostředí, jen v zimě se doporučuje teplota nižší. Neměla by však klesnout pod 15°C.

Gardenia jasminoides v květináči
Chráníme před přemokřením

Dalším předpokladem pro zdárný růst gardénií je udržování potřebné vlhkosti. Květináč umístíme na podmisku s oblázky a pravidelně zaléváme odstátou měkkou vodou tak, aby byla zemina stále vlhká. Výhodou je, pokud máte k dispozici vodu dešťovou. Intervaly zalévání je nutné přizpůsobit pokojovým podmínkám. V létě je potřeba vláhy větší, v zimě naopak zalévání omezíme. Zálivku je potřeba doplňovat pravidelným rosením listů, podobně jako u mnoha dalších pokojovek. Jakmile však začne kvést, rostlinu již nerosíme. V průběhu vegetace 2x za měsíc přihnojíme tekutým hnojivem bez vápníku.

Kvalitní rostlina si uchová mladistvý vzhled po dobu asi čtyř let. Postupně ji proto obnovujeme a zavčas množíme rostlinky pomocí řízků, které pak opět lépe pokvetou. Postup je nenáročný, na přelomu zimy a jara se uštípnou vrcholové části a nechají zakořenit ve vlhkém substrátu v příznivém teplém prostředí (lze zakrýt například fólií). Vhodný substrát je pařeništní směs s rašelinou a příměsí písku, rašelinový substrát míchaný s listovkou nebo zemina pro azalky. Gardénie rozhodně nesnáší zásaditou půdu.

Kvetoucí keř gardénieVyštipováním vrcholků u mladých jedinců udržujeme také žádoucí tvar keříčků. U starších se po odkvětu lehce seřezávají větvičky. Pokud kořeny již prorůstají květináč, rostlinu lze na jaře přesadit, ale nikdy to nedělejte v době květu. Jakmile začne gardénie kvést, ponechte ji ve stávající nádobě.    
                                               
Jaké problémy se mohou vyskytnut při pěstování?
  • Gardénii neprospěje měnit stanoviště – je velmi citlivá na jakékoliv změny, ať už se jedná o kolísání teplot, průvan či množství svitu. Nedoporučuje se proto ani letnění, více ocení, ponecháme-li ji na stejném místě. Květináč s miskou můžeme podložit destičkou z polystyrénu, jejíž izolační schopnosti umožní uchovat stabilnější tepelné podmínky v průběhu roku.
  • Při pěstování je nutné dbát na citlivost gardénie vůči vápníku (vyvolává chlorózu) a je potřeba zajistit, aby nebyl obsažen ani v hnojivu a vodě, kterou zaléváme.
  • Žloutnutí nebo opadávání listů způsobí nezřídka nedostatek vody a světla. Další příčinou může být příliš tvrdá voda. Opadávání listů nastává i při nedostatku železa, v tom případě keřík pomalu roste a špatně prospívá a je nutné jej přihnojit kyselým hnojivem.
  • Skvrny na listech - mohou se tvořit, pokud rostlinu rosíte i v průběhu kvetení.
  • K opadávání poupat dochází v příliš teplém prostředí. Jakmile začne rostlina na jaře nasazovat na květ, potřebuje vyšší denní teploty (v rozmezí 18-25°C), ale noční by měly být nižší, ideálně kolem 16°C. Pokud poupata před otevřením opadávají, což se stává u gardénií poměrně často, zvýšíme vzdušnou vlhkost mlžením.
  • Napadení škůdci (mšice, puklice, roztoči, svilušky, červci) nastává obvykle, není-li rostlina v dobré kondici. Pokud gardénii napadnou houby či bakterie, projevuje se postižením listů a je potřeba ji ošetřit fungicidy. Důležité je zjistit, zda má dostatek vzdušné vlhkosti nebo naopak, jestli není přemokřená.