Nejoblíbenější surovinou pro přípravu jíchy jsou kopřivy. Jíchu však můžete připravit i z dalších rostlin. K její výrobě můžeme použít např. pampelišku, přesličku, vratič, pelyněk, kapradiny, kostival, routu vonnou, černý bez, bršlici, kozlík lékařský, heřmánek, měsíček. Vyhledávané jsou také jíchy připravené kombinací více druhů rostlin.



Recept na přípravu jíchy

  • kopřiva dvoudomá má mnoho způsobů využitírostlinný materiál - pro přípravu kopřivové jíchy jsou ideální mladé rostliny, přesněji jejich nekvetoucí vrcholové části. Rostliny však můžete použít pro tento účel i později, případně je možné použít i sušené. S ohledem na žahavost kopřiv je vhodné pracovat v rukavicích.
  • nádoba - než se pustíme do výroby většího množství je vhodné vyzkoušet postup v menším měřítku. Nádobu volíme podle svých možností. Dobře poslouží např. starší nádoba z plastu, dřeva, skla či kameniny. Nevhodné jsou nádoby kovové, které rychle korodují a mohou v nich vznikat chemické reakce, které znehodnotí výslednou jíchu.
  • umístění - při volbě místa, kde necháme jíchu zkvasit, bychom měli myslet nejen na sebe, ale také na sousedy. Kvasící rostliny opravdu nevydávají libou vůni! Nicméně na teplejších místech na slunci probíhá proces kvašení rychleji.
  • zmírnění zápachu – charakteristický odér, který kvašení jíchy provází, můžeme zmírnit přidáním hlíny, jílu či kamenné moučky. Někdo doporučuje pár kapek výtažku z kozlíku lékařského.
  • poměr vody a rostlin - nadrcenými rostlinami zaplníme nádobu přibližně ze ¾ a zalijeme vodou, nejlépe čistou pramenitou, případně měkkou dešťovou. Pokud ji nemáme k dispozici, použijeme aspoň dostatečně odstátou vodou z vodovodu. Přesné odvažování není nutné. Obvykle se používá na 10 litrů vody 1 kg čerstvých nebo 100 - 200 g sušených rostlin. Nádobu plníme přibližně 10 cm pod okraj, aby kvasící kapalina nepřetékala.
  • zatížení, zakrytí - někdo doporučuje rostliny v nádobě zatížit (starou cihlou, dlaždicí). Vhodné je překrytí povrchu nádoby pletivem, aby se do nádoby nedostávali živočichové.
  • zrychlení procesu - výluh začne kvasit přibližně za 2-4 týdny. Rostliny rychleji kvasí, pokud stonky nasekáme či jinak nadrtíme. Při přípravě většího množství jíchy se osvědčilo posekání kopřiv sekačkou. Menší množství trávy, která se při sekání mezi kopřivy dostane, nemá žádný výrazný vliv na kvalitu konečného produktu. V průběhu kvašení je důležité, aby do nádoby pronikal dostatek kyslíku. Nádobu nikdy zcela neuzavíráme, ale necháváme lehce pootevřenou (např. mezi nádobu a víko vložíme klacek). Proces urychlíme občasným zamícháním, máme-li možnost, můžeme promíchávat každý den.
  • hotová jícha - hotový produkt poznáme jednak podle toho, že nepění a také podle tmavé barvy tekutiny. Rozložené kopřivy na dně nádoby můžeme zkompostovat nebo dát jako mulč k rostlinám.

Kdy, co a jak kopřivovou jíchou hnojit?

  • Kopřivová jícha je přírodní hnojivo bohaté na dusík, organické a minerální látky a stopové prvky (železo, vápník, kyselina křemičitá, vitamíny). Kopřivovou jíchu můžeme využít pro ovocné dřeviny, zeleninu, aromatické rostliny, květiny (růže). Urychluje zrání kompostu, podporuje tvorbu humusu. Křemík působí preventivně proti chorobám.
  • Hnojit by se mělo za deště či po něm. Za sucha musíme rostliny nejprve důkladně zalít. Za slunečního svitu bychom se měli vyvarovat aplikaci na list.
  • Ředění jíchy pro aplikaci záleží na tom, jak často hnojíme, zda budeme roztok používat jako zálivku ke kořenům a nebo jako hnojivo na listy. Například při hnojení 1x měsíčně se doporučuje 1 díl hnojiva a 9 dílů vody. Pokud hnojíme každý týden, měl by být výluh zředěný 1:50.