Škůdci, plevel, choroby

Jak se mám zbavit rzi na osice? Osiku mám na zahradě, může rez napadnout i jiné stromy?

Ano, rez může napadnout i jiné stromy. Zpravidla bývají rzi takzvaně dvoubytné, které se stěhují z hlavního hostitele na mezihostitele. Teprve určení konkrétního druhu rzi vám dá odpověď na otázku, kterých dalších stromů se napadení může týkat. Bez odborného posouzení není možné na dálku zjistit skutečný druh rzi, která zasáhla vaši osiku. Možná by vám mohl pomoci se zpřesněním někdo z lesních hospodářů v dané lokalitě, kteří by měli mít o chorobách ve svém okolí přehled. Dále přinášíme informace o rzích, které se v našich podmínkách na osikách vyskytují nejčastěji.

Topol osika (Populus tremula), někdy též uváděný jako osika obecná, spatří do čeledi vrbovitých. Osiky bývají nejčastěji napadány houbou rodu Melampsora, které se na listech projevují oranžovými krupičkami (letní výtrusy). Koncem léta může být pokryta celá plocha listů, v průběhu 3 týdnů může být napadení tak silné, že dojde k předčasnému opadu listů. Tyto rzi patří mezi dvoubytné, to znamená, že kromě topolů potřebují ještě mezihostitele. V našich podmínkách se na topolech nejčastěji vyskytuje rez Melampsora larici-populina. Jejím mezihostitelem bývá především modřín opadavý (Larix decidua).

Šíření rzí (až na stovky metrů) napomáhá teplé a vlhké počasí. Hlavní prevencí je ochranné pásmo bez mezihostitelů. Ve školkách na rez aplikují fungicidy (DITHANE M 45, NOVOZIR MN 80, KUPRIKOL, 2 – 3x od objevení prvních příznaků, interval postřihu 14 dní).

Pokud v okruhu do 500 metrů nerostou modříny, pak je třeba zmínit i skutečnost, že v mírných klimatických podmínkách zmíněná rez (jediná z celé skupiny) mezihostitele nepotřebuje a dokáže přezimovat na pupenech a kůře hlavního hostitele, tedy osiky.

Další z dvoubytných rzí, které hostují na osikách, je rez sosnokrut (Melampsora pinitorqua). Nejčastějším hostitelem této rzi u nás je borovice lesní (Pinus sylvestris), napadá však i borovici černou, kosodřevinu i další, u nás nepůvodní borovice. Napadené čerstvé výhony borovic se esovitě kroutí – odtud zvláštní název této houbovité choroby.

Rez sosnokrut byla v minulosti na našem území pozorována jen ve velmi omezeném rozsahu. Od 80. let 20. století však došlo k jejímu většímu rozšíření a to především v těchto lokalitách: jižní Čechy (Třeboňsko), střední Čechy (okolí Prahy, Brandýsa nad Labem), dále pak okolí Mimoně a Plzeňsko. Rez sosnokrut by osiky neměla poškozovat tak silně, jako první jmenovaná.

V ovocných sadech a zahradách se nejčastěji vyskytuje rez hrušňová. Hrušeň by však zasažena rzí z osiky být neměla, neboť rez hrušňová má jiné mezihostitele. Více o rzi hrušňové a fungování dvojbytných rzí v článku Rez hrušňová škodí nejen hrušním