Že jste dosud o žádné perovskii neslyšeli? Inu, tahle rostlina nemá cestu do našich zahrádek snadnou. A to přesto, že pro zahradní účely byl pod názvem Blue Spire představen hybridní kříženec už před více než půl stoletím. Pokud někomu na zahrádce perovskie roste, tak o ní většinou mnoho neví. Perovskia nepatří k všeobecně známým rostlinám. Nejčastěji se jí přezdívá ruská šalvěj (listy po promnutí voní po šalvěji) či ruská levandule (pro vzdálenou podobnost květů). V nabídkách zahradních firem ji najdete také pod českým názvem perovskie lebedolistá (Perovskia atriplicifolia).



Perovskia na sebe začne poutat větší pozornost už v červenci, kdy se objeví množství modrofialových poupat. Postupně vykvétá až do září. Patří k rostlinám bohatým na nektar a tak není divu, že po dobu květu přitahuje velké množství hmyzu.

Perovskie miluje slunce

kvetoucí perovskii v zahradě nepřehlédnetePerovskia pochází ze suchých oblastí střední Asie. Její původ zasahuje až do Afghánistánu, ale běžně se objevuje mnohem severněji, dokonce se nachází v náhorních plošinách Tibetu do výšky cca 2 400 m n.m. Někdy se tato krasavice řadí k trvalkám, jindy bývá považována za dřevinu. Ve skutečnosti je něčím mezi – patří do skupiny rostlin dřevnatých pouze částečně – polokeřů. Modrofialové květy má perovskia sice velmi drobné, ale vše dohání jejich množstvím. Bohaté soukvětí často dosahuje délky až 30 cm a tak je nepřehlédnuteléné i z větší vzdálenosti.

Aby perovskia dobře prospívala (a hlavně bohatě kvetla), potřebuje hodně slunce a dobře propustnou půdu, která není příliš bohatá na živiny. Celá "péče" o tuto rostlinu spočívá v hlubokém jarním řezu. Starší rostliny stačí seříznout na jednu třetinu až jednu čtvrtinu délky loňských větví, mladší klidně na pouhých 5 cm.

Perovskie vysazujeme na vzdálenost 25-35 cm nejlépe na jaře. Ale hrnkované rostliny můžeme vysadit i během léta. Pro skalky se hodí nižší a kompaktnější odrůda Little Spire. V trvalkových záhonech či u skupin růží lépe vynikne kultivar Blue Spire. Spoustu parády nadělají perovskie i tehdy, když jim dopřejeme větší plochu.

Všechna sláva polní tráva?

Jména rostliny získávají různě. Často se v jejich názvu skrývají jména význačných botaniků nebo je v nich nějakým způsobem zmíněn vzhled či vlastnosti rostliny. Perovskia však ke svému jménu přišla jinak. Rod (podobně jako parník či ulice) získal jméno po ruském hraběti a generálovi Vasiliji A. Perovském (1794 – 1857), tedy po muži, který se v roce 1833 stal vojenským gubernátorem Orenburgu. A tak zatímco některé vojenské anabáze Perovského dopadly neslavně a jeho jméno by dnes zajímalo jen vojenské historiky, takhle se dostalo do botanických klíčů. V roce 1812 se Perovskij účastnil bitvy u Borodina a při ústupu padl do zajetí. Ještě méně se vydařilo tažení na Chívu v roce 1839. Aniž došlo k boji, utrpělo mužstvo obrovské ztráty. O tom, zda vůbec mohl generál při svých vojenských taženích stepní flóru obdivovat, jsme žádné zmínky nenašli. Ale podle toho, jak perovskia vypadá, ji v krajině přehlédnout nešlo.