Samotný termín „konifera“ vznikl od slova conus neboli šiška, a zahrnuje širokou škálu dřevin. Řadíme k nim například borovice (Pinus) a smrky (Picea), dále thuje (Zerav), jedle (Abies), cypřišky (Chamaecyparis) nebo modříny (Larix). Zakrslé podoby jehličnatých stromků a keříků jsou speciálně šlechtěny pro pomalý růst a pro pěstování v kontejnerech, tedy v malém a omezeném životním prostoru. Na rozdíl od bonsají nejsou konifery uměle upravované a tvarované. Zahradnické školky u nás podle průzkumů nabízejí více než 100 různých zakrslých jehličnatých kultivarů.

Konifery nejsou náročné pro pěstování, k jejich obvyklým vlastnostem patří houževnatost, otužilost a přizpůsobivost klimatickým podmínkám. Dobře odolávají chorobám. Zvládají snadno i chudší půdy, dokonce lze s určitou nadsázkou konstatovat, že výživnější půda by se mohla naopak stát překážkou. Mohla by vyvolat jejich intenzivnější růst a žádoucí trpasličí vzhled dřeviny by se tak začal postupně vytrácet.   


zakrslá jedle v květináčiVyberte odolný kultivar

Jste-li začátečník v pěstování konifer, určitě se s ohledem na zdraví rostliny vyplatí vyhledat pro nákup odborné zahradnické centrum. Tam Vám poradí s výběrem konkrétního druhu a upozorní Vás na případné rozdíly při výsadbě a v pěstování.  Zatímco nádobové konifery se mohou vysazovat v průběhu celého vegetačního období, venkovní jehličnany zakoření většinou nejlépe v podzimním období, od konce léta až do listopadu podle aktuálního počasí. Na jaře se vysazují převážně pouze choulostivější odrůdy, které potřebují delší čas pro vytvoření kořenového systému.

Po vysazení udržujeme půdu u nádobových jehličnanů jen mírně vlhkou, dbáme o to, aby substrát nebyl přemokřený. Přílišné vlhko může rostlinu značně poškodit. Venkovním koniferám ve volné půdě dopřejeme větší zálivku, obzvlášť před příchodem zimy, aby nedocházelo k vysychání rostlin v důsledku mrazů. Na zimu přikryjeme okolní půdu také vrstvou mulče. Pokud toužíte po efektním zvýraznění zahrady, velmi zajímavě působí barevná štěpka, která venkovní prostor pěkně zpestří.  

Když konifera začne strádat..

Prosperující konifery oplývají v průběhu celé vegetace stále zeleným jehličím, jakmile začne stromek opadávat nebo měnit barvu, rozhodně nečekejte a snažte se co nejdříve zjistit příčinu. Pokud stromek nestrádá vlivem přílišné vlhkosti, s největší pravděpodobností došlo k jeho nákaze či napadení škůdci.

Nejčastější chorobou jehličnanů jsou houbovité nemoci kořenových části. Onemocnění se vyskytuje často u cypřišků a tisů a projevuje se vadnutím a rezavěním jehličí. Snadno vzniká při nadměrné zálivce. Houbový patogen však může postihnout i nadzemní části rostlin a způsobit postupné odumírání větviček. Pokud není poškození silné, zahnědlé části odstraňte a přihnojte hořčíkem. Při větším napadení rostlinu raději zlikvidujte kvůli případnému dalšímu šíření infekce.

Zvláštní kapitolu tvoří početná skupina škůdců. Nejčastěji se můžete setkat se sajícím hmyzem, jsou to především mšice, puklice, třásněnky, červci, molovky (např. molovka thujová) nebo svilušky. Hmyz škodí hned několika způsoby:

  • systematicky vysává z rostlin šťávy a brzdí tak jejich zdravý vývoj
  • ve výkalech škůdců je obsažen cukr, a když tato lepkavá tekutina potáhne rostlinu, stane se snadno terčem pro usazení hub. Vytvořené povlaky pak brání základní životním potřebám, jako jsou dýchání a asimilační činnost.
  • létající hmyz přenáší virové nákazy, proti nimž je obrana značně obtížná.

Jakmile se škůdce na koniferách usadí, jehličnan postupně chřadne, žloutne a opadává. V takovém případě se pokuste rostlinu co nejrychleji ošetřit. Může se stát, že škůdci zanechají na stromku vajíčka, která přezimují a napadení se projeví v plné síle až na jaře. Při slabším výskytu škůdců se někdy doporučuje osprchovat rostlinu během vegetace ostrým vodním proudem, případně s použitím roztoku tekutého mýdla, kopřivové jíchy nebo nálevu z pravého pelyňku. Z chemických prostředků k hubení můžete použít například postřik Primor 25 WG nebo Karate. Existují také přípravky šetrnější k užitečnému hmyzu – Neudosan nebo Spruzit

K preventivním opatřením se používá například bio prostředek Ectovit, který se nasazuje při oslabení rostlin, především u smrků, borovic, jedlí a modřínů. Nehodí se však pro všechny jehličnany, pro okrasné thuje se používá prostředek Symbivit. Bioprostředky zvyšují odolnost dřevin proti stresu, který může vyvolat dlouhodobé sucho, přesazení rostliny i jiné faktory. Pokud konifery přihnojujete, je důležité omezit dusík a soustředit se spíš na vyvážený obsah draslíku a hořčíku v půdě.