Proč je křen zdravý
Pravý selský křen /Armoracia rusticana/ je vytrvalá, vysoká bylina s mohutnějším kořenem. V průběhu května a června krásně kvete drobnými bílými kvítky, seskupenými do vrcholových hroznů, a jejich pronikavé aroma se šíří do dalekého okolí. Z květů se vytvářejí šešulky, menší plody elipsovitého tvaru. Obsahem vitamínu C se křen velmi lehce vyrovná i citrusům a kromě toho je bohatý na minerální látky draslík, hořčík, železo a vápník, obsahuje také bílkoviny, glykosidy a hořčičné silice.
Křen celkem často zplaňuje, a tak se možná nenápadně objeví v odlehlejším koutu zahrady i bez našeho přičinění. Správný, čerstvě strouhaný kořen křenu Vás ale oproti planému přivede leckdy až k slzám. Ve své podstatě je to nenáročná invazivní rostlina. Z malého kousku nejenže snadno vypěstujete další, ale zbavit se ho nemusí být zas tak jednoduché. Podzemní části víceletého křenu zasahují do více než půlmetrové hloubky a může být poměrně obtížné je všechny beze zbytku odstranit.
Jak na silný kořen křenu
- pro pěstování jsou výhodnější jednoleté kultury
- půda by měla být lehčí, nejlépe hlinitopísčitá s dostatkem živin (záhony na podzim vyhnojíme uleželým kompostem), křen má rád spíš vlhko a stín nebo polostín
- množí se vegetativně za pomoci řízků. Začít je vhodné přibližně v dubnu s delšími tenkými výhony.
- řízky umisťujeme do země šikmo, v úhlu přibližně 45 ti stupňů, ve vzdálenosti alespoň 30 cm od sebe tak, aby měly jednotlivé rostliny dostatek místa. Horní část řízku necháme vyčnívat ven a spodní konec byl měl být v hloubce asi 15 cm.
- během vegetace občas odstraňujeme plevel a odřezáváme vysoká hroznovitá květenství. Pokud to neuděláme, budou se rostliny vysilovat tvorbou plodů na úkor kořenů.
- zhruba po měsíci odhrneme půdu a opatrně uvolníme střední část hlavního kořene, odstraníme postranní výhony a poté opět zahrneme hlínou. Během srpna můžeme tento proces zopakovat. Křen tak bude mít lepší podmínky pro zesílení a zůstane hladký.
Tip redakce: chcete-li tvorbu postranních výhonů omezit hned na začátku, doporučuje se před výsadbou řízků jejich ošetření jednoduchou úpravou. Hadříkem nebo hrubou pytlovinou řízky ve střední části otřeme, a tak rychleji docílíme růstu silného křenu.
Sklizeň a skladování křenu
Vyvinuté kořeny se sklízejí nejdříve od září. Při jednoletém pěstování tehdy, jakmile u rostliny zcela odumřou listy (většinou v průběhu října až listopadu). Křen dolujeme z půdy opatrně pomocí rycích vidlí, aby se nepoškodil. Silné kořeny použijeme ke spotřebě či uchování, slabé uskladníme pro další výsadbu na jaře. U víceletých rostlin lze sklízet na podzim i na jaře, ale až od druhého roku pěstování. Odrývají se dílčí kořeny, což silnějšímu křenu pak již neuškodí.
Uchováváme ho v bedýnkách s pískem v chladném, čistém sklepě nebo ve vlhké rašelině, aby si podržel vlhkost a nevysychal. V menším množství křen můžeme uskladnit i v ledničce, zabalený do navlhčeného plátna.
Křen v kuchyni
Použití křenu je značně široké a povětšinou známé. Kromě osvědčeného salátu z nastrouhaného čerstvého křenu a jablek je nepostradatelný při sterilizaci okurek, výtečně se hodí k uzeninám (velmi chutná je šunka se syrovým strouhaným křenem), ale i k masu. Příjemně zvýrazní červenou řepu, výborná je i křenová omáčka.
V lidovém léčitelství se křen úspěšně kombinuje s česnekem nebo medem a pro své antiseptické účinky se používá jako podpůrný prostředek proti nejrůznějším zánětům.
