Výluh, odvar nebo jícha?

  • studený výluh – získáme z rostlin nejrychleji. Stačí rostliny 24 hodin máčet ve vodě, nejlépe pramenité, případně dešťovce. Důležitá je i volba nádoby. Může být plastová, dřevěná, z kameniny, ale nikdy kovová (zvlášť při kvašení hrozí koroze a nekontrolované chemické reakce).
  • vývar (odvar) připravujeme z rostlin namočených přes noc, které pak povaříme (přibližně půl hodiny), případně spaříme vařící vodou a necháme louhovat.
  • jíchy (zákvasy) – jejich příprava zabere nejvíce času. Jíchy mohou být buď čerstvé (maximální délka louhování 4 dny) a nebo kvašené (v závislosti na teplotě trvá dva - čtyři týdny). Kvašení urychlíme nasekáním rostlin na menší části a průběžným (ideálně 1x denně) promícháváním. Po skončení procesu louhování či kvašení roztok scedíme, vyluhované rostliny můžeme zkompostovat.

kopřiva se využívá pro přípravu jích nejčastějikopřiva dvoudomá (Urtica dioica) – přípravě a využití jíchy z kopřiv jsme věnovali samostatný článek. Kopřivová jícha je koncentrované přírodní hnojivo bohaté na dusík, organické a minerální látky a stopové prvky (železo, vápník, kyselina křemičitá, vitamíny). Ředěnou kopřivovou jíchu můžeme využít pro ovocné dřeviny, zeleninu, aromatické rostliny, květiny (růže). Urychluje zrání kompostu, podporuje tvorbu humusu. Křemík působí preventivně proti chorobám. Pro vysoký obsah dusíku je kopřivová jícha vhodná především v období růstu. Výluh z kopřiv - na litr vody potřebujeme 100 g kopřiv. Ředěný výluh (1:10) můžeme použít jako prevenci proti obaleči jablečnému a vrtuli třešňové (aplikace 1x za 14 dní). Neředěný výluh můžeme používáme jako postřik proti mšicím.



kostival lékařskýkostival lékařský (Symphytum officinale) – hromadí dusík, draslík a vápník. Připravit z něj můžeme hnojivo nejen samostatné (velmi dobré pro přihnojování lilkovité zeleniny), ale vhodný je také v kombinaci s kopřivou.

vratič obecnývratič obecný (Tanacetum vulgare) – k přípravě výluhů nebo jíchy používáme jak rostliny, tak i květy vratiče. Výluh získáme z 300 - 500 gramů čerstvých nebo 30 g sušených rostlin, které přelijeme litrem vroucí vody a necháme vyluhovat. Roztokem zředěným vodou (v poměru 1:3) můžeme preventivně stříkat jabloně (před vyrašením listů) proti padlí. Po odkvětu postřik 1x týdně opakujeme. Vratič působí také proti roztočům na jahodách, vlnovníku rybízovému, ostružinovému, malinovníku šedému, pilatce běloskvrnné, mšicím, mandelince bramborové i proti rzím.

přeslička rolnípřeslička rolní (Equisetum arvense) – je oblíbená pro vysoký obsah křemíku, postřik z ní posiluje rostlinná pletiva. Na ochranu rostlin před plísněmi používáme vývar z přesličky (ředěný vodou 1:5). Aplikujeme od jara do léta. Při akutním ohrožení používáme tři dny po sobě.

bršlice kozí nohabršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) – s bršlicí často v zahrádkách bojujeme jako s velmi úporným plevelem. Není nutné ji okamžitě vyhazovat, poslouží jako výborná surovina pro přípravu jíchy. Zvlášť bohatá je na síru, draslík a dusík. 

Další rostliny vhodné pro přípravu výluhů a jích: pampeliška, pelyněk, kapradiny, routa vonná, černý bez, kozlík lékařský, heřmánek, měsíček, řebříček, reveň (rebarbora).

Co byste měli vědět, než začnete s výrobou jíchy

  • jícha nevoní - pokud se nehodláte nadobro rozkmotřit se sousedy, vždy zvažte, kde necháte jíchu kvasit a kam ji budete aplikovat. Součástí kvasného procesu jsou opravdu nelibé "vůně" a je tedy jasné, že zápach by mohlo okolí považovat za obtěžující.
  • jícha není zázračný všelék - rostlinné postřiky jsou účinné hlavně v počátečních stadiích napadení rostlin. Při silném napadení škůdci či chorobami už nemusí být dostatečně účinné.
  • k úspěchu vedou experimenty – recept na ideální jíchu budete hledat marně. Ideální je zkoušet různé postupy a kombinace rostlin (svými účinky se doplňují a tak má výluh či jícha všestrannější použití). I velmi zkušení hospodáři přiznávají, že účinek přípravku nejprve otestují na části rostlin a teprve pak aplikují na zbytek porostu.