záhony by měly být pohodlně dostupné zvenčí

Šířka záhonu vhodná pro Vás

Klasiku představují obdélníkové záhony. Široké by měly být tak, abychom z cestičky pohodlně dosáhli na všechna potřebná místa. A to nejen při sázení nebo setí, ale také při jednocení, pletí, zalévání či sklizni. Nejčastěji se pro zeleninové záhony doporučuje šířka 60 cm, popřípadě 120 cm, pokud máme přístup z obou stran.



Ti, kteří s pěstováním zeleniny začínají, by si měli vhodnou velikost záhonů zkusit. Praxe totiž nejlépe napoví, jaká šíře záhonu je pro vás optimální. Roli hraje i fyzická kondice těch, kteří budou o záhony pečovat nejčastěji.

Pokud budeme chtít při pěstování používat k urychlení sklizně či ochraně úrody používat netkané textilie, je vhodné na to myslet už při navrhování šíře záhonů. Nejčastěji se bílé netkané textilie prodávají široké 1,6 metru. K dostání je i dvojnásobná šíře, tj. 3,2 metru. Vždy je potřeba počítat s tím, že textilie bude s rostlinami nějakou dobu "růst" a tedy její šířka by se neměla rovnat šířce záhonu, ale měla by být o něco větší.

Do záhonů se nešlape!

Nikdy bychom neměli dělat záhony tak velké, aby do nich bylo nutné šlapat. Pohyb po záhonu vede k utužení půdy. Snižujeme tak objem vzduchu v půdě. Zvlášť nevhodné je vstupovat na mokrou půdu. V krajním případě nám při pohybu po pozemku pomůže položení prken, která rozloží naši tíhu na větší plochu.

Nemalou roli při rozhodování o velikosti záhonů hraje i celková velikost zahrady. Majitelé menších pozemků musí více zvažovat rozvržení záhonů, aby neměli nakonec více cestiček než plochy záhonů. Doporučená minimální šíře cestiček mezi záhony je 45 cm, tedy taková, aby umožňovala pohodlnou chůzi a v případě nutnosti i průjezd se zahradním kolečkem.

Slunné, teplé a chráněné stanoviště pro záhon

pnoucí fazole můžeme využít jako stíněníPři výběru místa pro zeleninové záhony bychom měli dát přednost prostoru s dostatkem světla. Většina druhů zeleniny pro svůj zdravý růst, atraktivní vzhled a lahodnou chuť vyžaduje co nejvíce slunce. Vhodná tedy nejsou místa pod stromy (zelenině vadí nejen jejich stín, ale také kořeny, které jim ubírají živiny a vláhu), případně u zdí a plotů, které mohou tvořit celodenní stín a při proudění silnějších větrů vytvářejí komínový efekt.

Co se orientace týče, ideální je natočení zeleninové zahrady k jihu nebo k jihozápadu. Naopak orientace zeleninových záhonů vůči slunci nehraje u plodin pěstovaných na otevřeném stanovišti velkou roli. Směřování od severu na jih zajistí rovnoměrné rozdělení slunečního svitu.

Při plánování bychom měli vzít v úvahu výšku plodin. V teplejších oblastech je můžeme vysadit tak, aby v době největších veder poskytovaly sousedním pěstovaným rostlinám potřebný stín.

Kolik brázd má záhon?

Není příliš známé, že pro naše předky záhon představoval jednotku plochy. Zmínky o této plošné jednotce pocházejí ze středověku. Bohužel však přesně nevíme, jak byl takový záhon velký. Některé prameny uvádějí, že jeden záhon představoval 6 brázd + 1 rozhor (tj. 394 m2). Jiné se přiklánějí k 7 či dokonce 8 brázdám.