Smrky pichlavé (Picea pungens), označované pro svou modrosivou barvu jehličí jako stříbrné, dostaly v některých oblastech České republiky na jaře v r. 2015 opravdu zabrat. Opad jehličí byl místy tak výrazný, že si jej snadno všimli i ti, kteří přírodě kolem sebe nevěnují příliš pozornosti.

Odborníci na základě rozborů zjistili, že hlavním viníkem byla přemnožená mšice smrková (Liosomaphis abietinum, syn. Elatobium abietinum; Hemiptera; Aphididae). Na průběh napadení má negativní vliv také stanoviště a počasí.

Na rozdíl od minulých let, kdy výsadby stříbrných smrků na hřebenech Krušných hor napadala kloubnatka smrková (Gemmamyces piceae), dochází k poškození smrků vysazených v městské zeleni. Výskyt byl hlášen např. z Ústí nad Labem, Teplic, Mostu, Chomutova, Litvínova, Bíliny, Sokolova, Žatce, Lovosic, Litoměřic, Roudnice nad Labem.

Jak vypadá napadení mšicí smrkovou?

Pro souboj s chorobami či škůdci je vždy velmi důležité správné určení "pachatele". Jedině tak je možné zvolit dostatečně účinnou ochranu. Jozef Mertelík z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v materiálu Aktuální poškození výsadeb smrku stříbrného (Picea Pungens) v ČR uvádí, jak poznat, zda se opravdu jedná o napadení mšicí smrkovou:

"Obrost jehličí vykazuje žlutozelenou skvrnitost, žloutnutí, hnědnutí a opad jehlic, postupující od nejstarších ročníků uvnitř koruny směrem ke konci větví. Na jehlicích jsou patrné žlutozelené a tmavé drobné útvary, při detailnějším posouzení (oklepnutí na bílý papír, lupa) jsou rozeznatelné živé a odumřelé mšice. Na jehličí je přítomna medovice (lesklý povlak) a v některých případech také tmavé povlaky saprofytických hub (tzv. černě).

Intenzita a rozsah symptomů je u jednotlivých stromů velmi různorodá a obecně lze vizuálně rozlišit tři úrovně celkového poškození (viz foto)."

napadení smrku pichlavého mšicí smrkovou, jaro 2015, foto archiv vukoz.cz

Přežijí stříbrné smrky invazi mšic?

Stručná odpověď by s trochou nadsázky mohla znít: jak které. Z předchozích zkušeností s výskytem této mšice v České republice odborníci předpokládají, že méně poškozené dostatečně vitální stromy zregenerují. U stromů s nejvěšší úrovní poškození to vypadá, že se jim nepodaří vytvořit zdravé letorosty, a tak pro ně může být poškození nevratné.

Extrémnímu přemnožení mšice nahrávají klimatické výkyvy (mírné zimy) a dlouhodobý nedostatek vody v mikroklimatických podmínkách městské zeleně. V minulých dvaceti letech odborníci zaznamenali vyšší úroveň poškození smrků stříbrných několikrát, ale nikdy ne v tak velké míře, jak k tomu došlo v roce 2015.

Kdy se dají mšice na ústup?

Podobně jako u jiných škůdců, i v případě mšice smrkové je vhodné seznámit se alespoň se základy způsobu jejího života: "Mšice smrková přezimuje ve stádiu vajíček, při teplém klimatu v zimě se ale mohou velmi časně objevit bezkřídlé samice (tzv. "kmenové matky"), které se velmi rychle množí parthenogeneticky. V průběhu vegetace se vyskytují další generace mšic, ale ty už se nepřemnožují.

V této době je již na většině smrků, zvláště silněji poškozených, vysoký výskyt okřídlených stádií, což indikuje ukončení masivního sání kolonií bezkřídlých stádií. Rovněž počátek prorůstání nových letorostů, na kterých již mšice nesají, je empiricky znám jako období ústupu choroby," vysvětluje Jozef Mertelík.

Jak nejlépe pomoci napadeným stříbrným smrkům?

napadený stříbrný smrk mšicí smrkovou, květen 2015, foto archiv vukoz.czPochopitelně, že snadněji je možné ošetřovat nízký stromek u rodinného domku než několikametrový smrk na sídlišti. V každém případě jako velmi vhodné podpůrné opatření je v místech dostupnosti zálivkové vody vyrovnávací závlaha.

Další podpůrná opatření už závisí na charakteru stanoviště, velikosti a umístění stromu, popř. dostupného technického vybavení a zahradnických dovedností. Opatření je vhodné konzultovat s místně příslušnými orgány životního prostředí, Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ), zahradnickými firmami apod. z hlediska bezpečnosti, proveditelnosti, potencionální biologické účelnosti, ekonomického.

Na stromech, kde se ještě mšice vyskytují, je možná jejich eliminace:

  • mechanická - opakovaně použít proudovou vodu
  • insekticidní – vhodné pouze v případě slabě poškozených stromů. Použít je možné insekticidy povolené k hubení mšic v okrasných rostlinách – např. PIRIMOR 50wg, MOSPILAN 20 SP, FAST K. Důležité je postupovat vždy podle návodu na etiketě. Při volbě přípravku je nutné zohlednit omezení, která vyplývají z deklarovaných rizik pro člověka, včely, vodní zdroje podle konkrétního stanoviště zamýšleného použití.

K dalšímu zlepšení vitality stromů pomůže nejen vyrovnávací závlaha (průběžně, podle aktuálního počasí), ale také přípravky určené na podporu růstu letorostů. Na přelomu září a října je možné podpořit jednorázovou zálivkou či postřikem kombinovaným hnojivem s obsahem fosforu a draslíku vyzrávání letorostů a zvýšení odolnosti v zimním období. Aktuálně je možné aplikovat přípravek na podporu rozvoje kořenové soustavy a zvýšení sorpční schopnosti kořenů.

Rady kdy a jak nejlépe aplikovat jednotlivá podpůrná opatření, včetně doporučených preparátů, najdete v dokumentu Aktuální poškození výsadeb smrku stříbrného (Picea Pungens) v ČR, který připravil Jozef Mertelík z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích a z kterého jsme při přípravě článku vycházeli.