Odrůdy pěstované v oblasti, kde vznikly a rozšířily se, se nazývají krajové odrůdy. Příkladem může být odrůda jabloně Jadernička moravská, která je považována za valašskou nebo moravskou krajovou odrůdu. Jiné odrůdy do našich zemí přinesli lidé, kteří odcházeli za prací do Uher, Německa či do Ameriky, přiváželi si je legionáři, vyměňovali zahradníci, faráři, šlechticové a další. Takové odrůdy sice nejsou krajovými odrůdami, ale po generace se v určitém místě pěstují a osvědčily se. Staly se krajově využívanými, často dostaly i krajová jména. Při toulkách po valašské krajině můžeme spatřit např. jabloně Fíkovky nebo Kožůšky, ačkoli původně pocházejí odjinud.
Mnohé z takových odrůd jsou přizpůsobeny místním podmínkám a odolávají lépe škůdcům, chorobám a mrazu. Jejich ovoce vyniká spektrem chutí, vlastností či využití. Bez ovocných destilátů nebo frgálů s náplní ze sušených hrušek (tzv. brytkou) si valašský folklor málokdo umí představit. Vysoké kmeny tradičních odrůd se staly typickými prvky zdejší krajiny.
Pro uchování tradičních odrůd pro další generace je jejich návrat do krajiny nebo pěstování v tzv. genofondových sadech, které slouží vlastně jako sbírky různých odrůd. Příkladem jsou sbírky Valašského muzea v přírodě, odkud jsou vzorky jablek představených na výstavě.
Místo konání: Zámek Lešná u Valašského Meziříčí
Kontakt: www.muzeumvalassko.cz
Termín: 1. – 31. 10. 2014; 9 – 15, o víkendu a ve státní svátek 9 – 16 hodin
