červené listy loubince na podzim oživí zeleň břečťanuPodzimní efekt, který s vybarvováním listů loubinců přichází, trvá přibližně 14 dní. Při hledání vhodného umístění té které rostliny je třeba přihlédnout nejen k tomu, kde by se líbila vám, ale i k tomu, kde se bude líbit jí. V nárocích na půdu, ale i na osvětlení, jsou některé rostliny opravdu nemilosrdné.

Drobné triky vám pomohou udržet barevnost i v době, kdy mají loubince listy zelené. Stačí, když je necháte pnout po cihlové zdi. Naopak i pár výhonků loubince dokáže na podzim ozvláštnit celoročně zelenou plochu pokrytou břečťanem.

Zatímco břečťanu popínavému (Hedera helix) se daří i v místech s minimálním osvětlením, tedy i na severních stěnách budov, loubince nadělají tím více parády, čím více vystavíte jejich listy slunečním paprskům. Břečťany jsou zelené celoročně, naopak loubince se neustále proměňují. A tak na vás každoročně čekání proměna od holých výhonků přes rašící svěže zelené listy až po záplavu rudé barvy na podzim.

loubinec vypadá zajímavě na cihlové zdi

Pokud nechcete "oblékat" do zeleně žádnou budovu, klidně je můžete vysadit podél plotu. Velmi úspěšně přepadají i na venkovní stranu. A když je poblíž vzrostlý strom, jehož koruna začne s přicházejícím podzimem zlátnout, je o báječnou podívanou postaráno. Loubince můžete pěstovat i v nádobách na balkoně.

loubinec přináší do zahrady výrazný podzimní efekt

Loubinec popínavý (Parthenocissus inserta), známý také jako divoké či psí víno, se vyšplhá třeba i do korun stromů. Výhodně s ním můžete přizdobit nejen pergoly, ale i treláže a další zahradní předěly. S úspěchem se jeho bujný růst využívá k zakrytí méně půvabných zákoutí. Nedokáže však šplhat po zdech bez opory. Ke konstrukci je potřeba ho hlavně v mládí vyvazovat.

loubinec popínavý vezme zavděk jakoukoli oporou

Loubinec pětilistý (Parthenocissus quinquefolia) bývá s předchozím druhem často zaměňován, ale u nás se pěstuje méně často. Asi nejvýraznější rozdíl mezi oběma druhy představují úponky, které jsou u loubince pětilistého zakončené 5 – 8 přísavkami. Tato dřevitá liána se dokáže pnout 5 – 30 metrů vysoko.

Loubinec trojlaločný (Parthencissus tricuspidata) - tento přísavník je velmi vhodný na pokrytí rozsáhlých, především hladkých ploch. Ve schopnosti tyto plochy dokonale pokrýt je nepřekonatelný. Krátkodobě se udrží dokonce i na hladkém skle. Listy loubince trojlaločného jsou výrazně lesklé a na podzim se zbarvují do intenzivních červených tónů. Výborně pokrývá i kolmé stěny a zdi. K nejčastěji pěstovaným kultivarům patří Veitchii.