mochyně třešňová a její lampiónkyDo úpravy podzimního zátiší se mohou klidně pustit i ti, kteří nikdy nenavštívili žádný floristický kurz. Při pohledu na snímky jistě brzy pochopíte, že záleží jen a jen na vaší fantazii a dostupném materiálu.

Konec léta hýří barvami

Využít můžete atraktivně vybarvené plody stromů a keřů (červené šípky, oranžové jeřabiny, oranžové lampiónky mochyně třešňové, známé jako židovská třešeň). Kontrast k zářivým barvám končícího léta dodají černé bobule ptačího zobu (Ligustrum vulgare). K dispozici jsou v této době také bílé bobule pámelníku bílého (Symphoricarpos albus), zajímavá je i méně pěstovaná varianta s růžovými bobulemi – pámelník chmelové šištice a plody jeřabinčervenoplodý (Symphoricarpos  orbiculatus). Pozoruhodně působí také kaštany (klidně ještě částečně schované ve slupce), ořechy vlašské i lískové, žaludy či bukvice.

Hodí se všelijaká suchá květenství či výrazně tvarované tobolky se semeny: len, černucha, brslen, souplodí plaménků nejen zahradních, ale i plaménku plotního (Clematis vitalba). Prostor příjemně zaplní plodenství trav a obilí, velmi zajímavě vypadají chmelové šištice. Barevnost i mnoho odstínů zeleně dodají listy stromů i kapradin. Velmi dobře vypadají v podzimním zbarvení listy přísavníku pětilistého (Parthenocissus quinquefolia) známého pod názvem psí víno. Tak trochu jako z jiné planety se mohou zdát světle zelená odkvetlá květenství břečťanu popínavého (Hedera helix). Sáhnout můžeme také po větvičce révy vinné (Vitis vinifera).

i odkvetlý klematis má své kouzloKvětů zářivých barev je v zahradě i jejím okolí v této době také dost. Může to být větvička vřesu, květy zlatobýlu, slunečnice topinambur, janeby drsné (Heliopsis helianthoides), hvězdnice (astra), krásenky, třapatky lesklé (Rudbeckia fulgida) známé jako rudbékie či třapatky srstnaté (Rudbeckia hirta), sasanky japonské nebo některá z později kvetoucích plamenek (Phlox paniculata).

Skvěle vypadají suchá květenství pcháčů a bodláků nebo sušené strbouly divoce rostoucí štětky plané (lesní). Zvlášť atraktivně působí v zahradách pěstované máčky a bělotrny.

práce s aranžovací hmotou je snadná

Aranžovací hmota, nůž a nůžky 

Užitečným pomocníkem při tvorbě podzimního aranžmá vám budou zahradnické nůžky, ostrý nůž a vhodná aranžovací hmota (např. Oasis, Florex). Udrží květy tam, kde je toužíte mít. Základní "cihly" této hmoty koupíte ve většině květinářství či zahradnických centrech. Pro aranžování živých květin používáme hmotu, která má nejčastěji zelenou barvu. Před aranžováním odřízneme potřebnou velikost a pak ji důkladně necháme nasáknout vodou. Nejlépe hmota vodu vstřebá, pokud nebudeme proces nijak urychlovat. Hmota se začne postupně nořit do vody vlastní vahou, a tak se nestane, že uvnitř zůstane vzduchová bublina.

Naopak aranžovací hmotu na suché a umělé květiny (má obvykle barvu šedivou) nenamáčíme. Aranžovací hmota se nejčastěji prodává v podobě cihly o rozměrech 23,5 x 11 x 7,5 cm a do potřebného tvaru se velmi snadno upravuje nožem. Profesionálové při své tvorbě používají množství dalších tvarů a velikostí těchto hmot, existují také barevné hmoty. Zatímco hmotu zelenou či šedou se snažíme při aranžování zakrýt, ty barevné se stávají součástí aranžmá.

Vynikajícím pomocníkem aranžérů zvlášť při práci se suchým materiálem, jsou slabé drátky nebo tavná pistole. Ale pokud nic takového nemáte, přípravu podzimní kytice snadno zvládnete i bez nich.

Aranžovací hmotu vložíme do vhodné nádoby. A pak už můžeme začít tvořit svou podzimní kreaci. Snadnějšímu zapichování stonků pomůže šikmé naříznutí. Opatrněji postupujeme při zapichování silnějších větviček – abychom si nenadělali v hmotě mnoho děr, které nám pak budou překážet. Ale u drobnějších stonků můžeme klidně zkusit několik poloh, až najdeme tu, kde budou vypadat nejlépe.

květiny a větvičky postupně zapichujeme do aranžovací hmoty