Levandule korunkatá (Lavandula stoechas) si díky vzpřímeným listenům, zakončujícím květenství, vysloužila celou řadu přezdívek. Asi nejčastěji bývá nazývána levandule francouzská nebo španělská, častý je také název levandule hlávkatá, ouškatá či motýlová.

Tento druh levandule se kdysi používal jako protijed při otravách rostlinného původu a také jako antiseptický prostředek na rány. Aromatický olej z rostliny se přidává do vodních lázní a používá se také jako relaxační olej pro masáže.

levandule korunkatá  http://www.zahrada-centrum.cz/images/illustrations/000001.jpgV současnosti se levandule korunkatá pěstuje především jako okrasná rostlina. Hodí se jak do záhonových lemů, tak jako solitérní rostlina či dekorace v nádobách. Její příznivci o ní hovoří jako o nejkrásnější středomořské levanduli. Zvlášť pozoruhodně vypadají její vysoké barevné listeny, připomínající chocholy, když se na ni díváme v protisvětle. Třeba při východu nebo západu slunce. V našich podmínkách je nutné ji na zimu přenést do chladných prostor, kde nemrzne. Na zimování má velmi podobné nároky jako rozmarýn. Nejlépe jí v zimě svědčí chladné světlé místo a minimální zálivka.

Zatímco u nás máme co dělat, abychom levanduli korunkatou uchovali do dalšího roku, v Austrálii, kam byla zavlečena, se stala invazní rostlinou a už v roce 1920 ji tam zapsali na seznam škodlivých plevelů. Za plevelnou rostlinu je považována i v některých částech Španělska.

Květy levandule korunkaté jsou velmi aromatické. Vyšlechtěny byly kultivary různých barev. Vedle modré a fialové tak můžete pěstovat kultivary kvetoucí bíle, růžově i dvoubarevně. Podobně jako u její otužilejší příbuzné, levandule lékařské (Lavandula angustifolia), jsou i květy levandule korunkaté jedlé. Bez obav s nimi můžete přizdobit studené dezerty či saláty. A nebo je můžete "začarovat" do kostky ledu. Nemusíte je tam dávat celé, stačí použít třeba jen vrcholové listeny, připomínající uši.