S jedovatými rostlinami se seznámíte nejen ve výstavním sále a tropickém skleníku Fata Morgana, ale díky speciální "jedovaté" stezce za nimi můžete putovat všemi částmi zahrady. Výstava může pomoci těm, kteří by rádi vytvořili zahradu co nejbezpečnější pro děti, ale i těm, kteří získali zahradu již osázenou a nejsou si jisti, zda to či ono nemůže způsobit nějaké potíže.



Ne každá jedovatá rostlina má výstrahu už ve svém jméně, jako třeba rulík zlomocný. Proto jsme pro vás připravili malý přehled často pěstovaných okrasných rostlin a problémů, které mohou způsobit.

hortenzie velkolistá  třemdava bílá  vistárie  tis červený

Pozor, nebezpečné rostliny!

  • náprstník červený (Digitalis purpurae) - všechny části náprstníku jsou prudce jedovaté.
  • vistárie (Wisteria) - jedovatá celá, nejjedovatější jsou její semena, která má uložena v luscích. Podobnost s fazolovými lusky zvyšuje nebezpečí, že je děti zkusí ochutnat. 
  • oměj šalamounek (Aconitum napellus) je považován za jednu z nejjedovatějších rostlin Evropy. Jeho jed je tak silný, že dokáže do těla proniknout již při přiložení listů na kůži a způsobuje velké puchýře a otoky.
  • oleandr obecný (Nerium oleander) - všechny části keře jsou jedovaté,
  • rododendron (Ericaceae) je také velmi jedovatý, nejvíce nebezpečné jsou jeho listy.
  • narcis (Narcissus) má jedovatou cibulku. Jsou zaznamenány případy, kdy si ji lidé spletli s cibulí, která se používá v kuchyni.
  • hortenzie velkokvětá (Hydrangea macrophylla) má jedovaté květy, alergickou reakci by citlivějším osobám mohlo způsobit i dotýkání listů.
  • skočec obecný (Ricinus communis) je mohutná, velice atraktivní letnička s lesklými semeny. Děti přímo lákají ke hraní a ochutnávání. Ve větším množství jsou smrtelně jedovatá. Proti ricínovému jedu neexistuje žádný protijed.
  • tis červený (Taxus baccata) – je prudce jedovatý od jehlic, přes kůru až k semenům. Jedinou poživatelnou částí tisu je červený míšek obalující semeno.
  • zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens) je silně jedovatý celý, to znamená i jeho listy a kůra.
  • konvalinka vonná (Convallaria majalis) obsahuje prudký jed. Jed z řezaných květů se vylučuje také do vody ve váze.
  • třemdava bílá (Dictamnus albus) patří do skupiny rostlin, u kterých sluneční světlo zesiluje účinek jejich šťáv při potřísnění pokožky (tzv. fotosenzibilující látky). Stačí letmý dotyk a následné oslunění pokožky a na potřísněném místě se mohou objevit vyrážky až puchýře (kontaktní dermatitida).

Místo konání: Botanická zahrada Praha – Troja, výstava probíhá ve venkovních expozicích, ve výstavním sále a v tropickém skleníku Fata Morgana.

Kontakt: www.botanicka.cz

Termín: 3. 6. - 31. 8. 2014,