bylinkové máslo na steakuBylinkové máslo báječně chutná na čerstvém pečivu, pečených bramborách či grilovaných masech. Výběr bylinek můžeme obměňovat podle svých možností a chutí. Příprava nevyžaduje žádné zvláštní kuchařské dovednosti či vybavení. Samozřejmě, že si můžeme v obchodě koupit již připravenou speciální směs nebo hotové bylinkové máslo. Ale ani příprava z vlastnoručně vypěstovaných čerstvých či sušených bylinek není nijak náročná.

Nejlepší bylinkové máslo připravíme ze skutečně čerstvého másla, známého též jako čajové máslo. Tedy takového, které obsahuje nejméně 80% tuku. Výběr a množství přísad si každý nejlépe doladí sám.

Bylinkové máslo:

  • 125 g másla
  • 1 lžíce nasekané pažitky
  • 1 lžíce nasekané petrželky
  • ½ lžíce nasekaného estragonu
  • sůl (nejlépe hrubozrnná)
  • čersvě mletý černý peř

Máslo necháme při pokojové teplotě změknout. Pak jej posolíme a zamícháme s nasekanými čerstvými bylinkami. Bylinky můžeme použít čerstvé, mražené i sušené, nebo je kombinovat. Čerstvé bylinky omyjeme vodou a nasekáme nebo nakrájíme na drobno. Sušené bylinky jemně rozemneme. Česnek utřeme nebo prolisujeme, jiné přísady nakrájíme na malé kousky.

Podle chuti přidáme další koření. Připravenou hmotu necháme v chladničce uležet přibližně hodinu. Pokud nemáme příliš času, pak dáme hmotu na potravinovou fólii, pergamenový papír nebo alobal a svineme do válečku. Při servírování pak už jen odkrajujeme tenké plátky.

Ti, kteří si rádi vyhrají i s úpravou jídla, mohou bylinkové máslo nazdobit za pomoci zdobičky dortů a nebo připravit tvary ve formičkách na cukroví. 

Krátkodobé skladování bylinkového másla je možné v chladničce (až dva týdny), pokud jej chceme mít po ruce delší čas, pak je vhodnější jeho zmrazení (i několik měsíců).

Nejčastěji přidávané bylinky

Bylinky vybíráme s ohledem na pokrm, ke kterému bylinkové máslo chystáme. Pro inspiraci jsme připravili seznam bylinek nejčastěji přidávaných (řazeno abecedně):

Máslo s bylinkami podle Magdaleny Dobromily

V Domácí kuchařce, kterou s podtitulem pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské, poprvé vydala v roce 1826 Magdalena Dobromila Rettigová, nechybí ani kapitolka nadepsaná Máslo rozličné. Jako první je zde zmíněno máslo žluté. Rettigová jej připravuje z másla, do kterého přidá šafrán rozpuštěný ve smetaně a "tvrdé" žloutky. Zájemcům doporučuje přidat také citronovou šťávu. Na závěr nechybí ani doporučení, kde nejlépe máslo použít: "Toto máslo k okrášlování mís na studená jídla, jako šunek, uzených jazyků a masových rosolin, se hodí."

A tady už je recept Magdaleny Dobromily Rettigové, autorky jedné z našich nejslavnějších kuchařek. Všimněte si, že velký důraz kladla i na úpravu jídla na talíři:

bylinkové máslo přizdobené řeřišnicí lučníMáslo s bylinkami "Utře se čtvrt libry čerstvě tlučeného másla, osolí se a dá se k tomu buď drobně pokrájené routy, nebo kopru, neb šnitlinku, dobře se to promíchá a buď jen bochánek z toho udělá, nebo do nějaké porculánové neb skleněné nádobky dá a ve sklepě hodně ztuhnout nechá; nebo se to skrze formu na stříkánky jako šnek na talíř protlačí a ve sklepě ztuhnout nechá. Kdo chce, může polovic másla a polovic tvarohu vzít, to jest ta taknazvaná tolerancí a v letě s chlebíčkem k pivu výbroně chutná. Může se tato tolerancí neb máslo rozličně okrášlit, kupř. na jaře věncem z bílých a červených ředkviček nebo barveným máslem."

I po téměř 200 letech, kdy autorka recept psala, je vše srozumitelné. Jen upřesníme, že libra česká vážila 512 gramů (její čtvrt je tedy 128 gramů) a že šnitlink není nic jiného než naše dobrá známá pažitka. Jediné, co z uvedených bylinek běžně v zahradách nepěstujeme, je routa.