pesrokřídlec podražcový patří k ohroženým druhům motýlůPodražců na světě roste přibližně 350 druhů, nejčastěji v tropech a subtropech. Většina z nich jsou stálezelené listnaté dřeviny, liány a trvalky se srdčitými listy. Společným znakem tohoto rodu jsou květy zvláštního dýmkovitého tvaru. Některé druhy se vysazují jako okrasné rostliny zvlášť pro velké listy a schopnost popnout velké plochy do výšky.

Ve volné přírodě u nás potkáte pouze podražec křovištní (Aristolochia clematitis) a to jen v teplejších oblastech, především na jižní Moravě. Nejlépe se mu totiž daří na teplých stanovištích a vápnitých půdách. Vidět jej můžete nejen v lužních lesích, ale na březích vodních toků, v křovinách, podél cest a železničních tratí, na polích, vinicích, ale i na rumištích. Podražec křovištní je až 1 metr vysoká bylina kvetoucí od května do července žlutými květy.

Lidové názvosloví prozrazuje mnohé o vlastnostech podražce: hořký traňk, traňk smradlavý. Častý výskyt podél železničních cest (podle dráhy) napovídá název podražej či podražec. Úžovník připomíná lidové léčitelství, které ho používalo proti hadímu uštknutí. Další názvy, kterými se podražec označoval zmiňuje Ida Rystonová ve své knize Byliny a jejich lidové názvy: bzdinky, kokorňák, kokrňák, vlčí jablko, vlkové jablko, vlkovec.

Z léčivky záludným zabijákem

Léčivé přípravky ze sušeného kořene podražce (Radix Aristolochiae) nebo jeho kvetoucí nati (Aristolochiae herba) používali už staří Egypťané. Využití podražce zmiňuje ve svém díle také Aristotelův žák Theofrastos. Píše, že staří Řekové používali podražec při léčení ran na hlavě, uštknutí hady, na spaní i na děložní potíže, tedy jako lék vnější i vnitřní. Svou roli hraje tato rostlina také v tradiční čínské medicíně. Ale...

Teprve s pomocí moderní lékařské vědy dokázali vědci poskládat složitou mozaiku příčin a následků. Na konci téhle spletité lékařské detektivky, která začala výzkumem zvýšeného počtu smrtelného onemocnění ledvin na jihovýchodě Evropy, byl za hlavního viníka označen právě podražec křovištní, respektive toxická kyselina aristolochová, kterou obsahuje. Právě ona je pro člověka smrtelně jedovatá, zvlášť při dlouhodobějším používání. Obsahuje rakovinotvorné a genotoxické látky.

Z výše uvedených důvodů není vhodné použití extraktu z podražce ani ve veterinární medicíně. Takto zmiňuje podražec křovištní mezi jedovatými rostlinami v seriálu Zeleň pro koně a jejich lidi Jana Syrová: "kyselina aristolochová v rostlině způsobuje zvýšenou peristaltiku střev, má abortivní účinek a negativní vliv na činnost ledvin. Sušením rostliny se účinek nesnižuje."

Souvislosti fatálního selhání ledvin s užíváním přípravků obsahujících podražec si všimli koncem 90. let 20. století lékaři v Belgii. Pro postižené pacientky bylo společné užívání stejné odtučňovací kůry. Ukázalo se, že v ní byla jiná bylina nahražena podražcem. Proto byly v roce 2003 podražce prohlášeny za karcinogen s nejvyšším stupněm ohrožení a ve většině zemí světa je jeho používání zakázáno. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) proto spotřebitelům doporučil přestat konzumovat výrobky, které by mohly obsahovat kyselinu aristolochovou. Jde o výrobky, které mají na obalu uvedenou přísadu pod názvem Aristolochia, Bragantia nebo Asarum.

Podražec jako jediná obživa ohroženého motýla

Pokud máte po přečtení předchozích řádek pocit, že jediné a nejlepší co by bylo vhodné s podražcem udělat, je jeho likvidace, zabrzděte. Když ho nebudete konzumovat, nic vám neudělá. Navíc v oblastech kde se mu daří, je u nás jedinou potravou pro nádherného, ale ohroženého motýla z čeledi otakárkovití: pestrokřídlece podražcového (Zerynthia polyxena). Tento motýl má pouze jednu generaci v roce. Dospělce můžete vidět poměrně krátce - od dubna do začátku června.

Populace pestrokřídlece podražcového bývají koncentrovány na plochy o několika málo čtverečních metrech, na nichž rostou porosty podražce. Pestrokřídlece vážně ohrožuje zalesňování lesních luk a lemů, na nichž se uchytil podražec. Kolonie motýla mohou zničit nevhodně časovaná (jarní) seč nebo chemická likvidace porostů na železničních náspech či hrázích, stejně jako úlety pesticidů z okolní zemědělské krajiny či předjarní vypalování stařiny.

Život pestrokřídlece je s podražcem spjatý velmi úzce. Máte tedy jistotu, že jeho housenky se vám do ničeho jiného na zahradě nepustí. Samice kladou vajíčka nějčastěji těsně vedle sebe na spodní stranu listů v horní části rostliny. Housenky se líhnou po 2 – 3 týdnech a později se rozlézají po rostlině či přelézají na rostliny v blízkém okolí snůšky. Většinu času tráví přichycené na spodní straně listů podražce. Vývoj do zakuklení trvá 5-7 týdnů. Ve stadiu kukly přečkají zimu.