Jasmín nahokvětý (Jasminum nudiflorum) je opadavý keř původem z Tibetu a Číny. Od poloviny 19. století se pěstuje v mírném pásu řady oblastí světa, v některých zemích i zplaňuje (např. ve Francii, na jihovýchodě USA). Ve své domovině roste v horských roklích a na křovinatých svazích, v nadmořské výšce 800 - 4 500 metrů.



Využití jasmínu nahokvětého

V zahradách můžeme jasmín nahokvětý využít hned několika zajímavými způsoby:

  • Tím nejjednodušším, ale zároveň i nejméně atraktivním, je jeho vysazení na běžný záhon či do trávníku. Po několika letech se dočkáme keře o výšce přibližně 1 m, který se bude rozrůstat do stran.
  • Pokud chceme jasmín více zviditelnit, můžeme jej zasadit u osluněných zdí. Sice se sám o sobě nedokáže pnout, ale pokud jeho výhonky přichytíme, atraktivně přizdobí pergoly či dřevěné mřížky – treláže. V případě přichycení dorůstají výhonky do délky 2 - 3 metrů. Velmi dobře se jasmín vyjímá na hladké bílé zdi nebo na zdi z pálených cihel.
  • Oporu však jasmínu může poskytnout i jiný keř, například hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea), která během zimy vyniká skupinkami červených nebo žlutooranžových plodů. Velmi pěkně se žluté květy jasmínu vyjímají na pozadí tmavě zelených listů břečťanu. Výhodou je, že břečťan patří mezi stálezelené rostliny.
  • Úspěšně můžeme tento keř pěstovat bez opory jako plazivou rostlinu. Jeho výhony snadno přerostou přes nízké zídky nebo náspy a v době květů nám připraví iluzi kvetoucího vodopádu. Podobný efekt dosáhneme také výsadbou do vyvýšeného záhonu.

jasmín nahokvětý

Proč jasmín nahokvětý?

Název "nudiflorum" (česky nahokvětý) si tento nejotužilejší druh jasmínu vysloužil díky skutečnosti, že žluté květy rozkvétají na loňských výhoncích ještě před rašením listů. Obvykle jasmín nahokvětý rozkvétá v únoru a březnu, ale v případě mírného průběhu zimy jej můžeme obdivovat již v prosinci a lednu. Květy jsou nápadné svou intenzivní žlutou barvou. Na rozdíl od bíle kvetoucího jasmínu pravého (Jasminum officinale) však nevoní.