Meruňka obecná /Prunus armeniaca/ pochází z Asie a je to dřevina poměrně choulostivá. Prospívá jí především kontinentální podnebí, chladná zima, suché a relativně teplé jaro (pro úspěšnou plodnost) a následně horké léto (pro dozrávání plodů). Volba slunného místa je proto jednoznačně jedním z nejdůležitějších předpokladů dobré budoucí úrody.

Výběr polohy a stanoviště

Meruňka je známá svým časným kvetením a v našich zeměpisných podmínkách může být často koncem zimy ohrožena výraznými změnami počasí. Jestliže nastanou brzy na jaře výrazně teplé dny, stromy předčasně vyraší a mohou tak být ohroženy mrazíky, které se nezřídka objevují v průběhu dubna nebo května. Potíže způsobují již teploty těsně pod bodem mrazu. Jakmile poupata meruněk v důsledku nízkých teplotních hodnot opadají, úroda je nenávratně ztracena.

Meruňku proto vysazujeme ideálně v lokalitách do nadmořské výšky 500 m. n. m. Výjimečně můžete být úspěšní i ve vyšších polohách, záleží však na odrůdě a na umístění stanoviště. Stromy meruněk také ocení lehkou a propustnou půdu, která se snadno a rychle zahřívá. Oblasti pro pěstování v zahrádkách by měly mít průměrnou teplotu alespoň kolem 7°C a srážky okolo 700 mm. Umístění je vhodné na vyvýšeném a chráněném místě, nejlépe svahu orientovaném k jihu, JV nebo JZ, kde teploty méně kolísají. Meruňkám určitě neprospívají mrazivé kotliny ani větrné oblasti.

Výsadba na podzim nebo raději na jaře?

Vysazení meruňky se odvíjí od klimatické polohy pozemku a od aktuálního počasí v daném roce. K tématu výsadby najdete mnoho rozdílných názorů, dokonce ani odborníci se ne vždy shodnou. Někteří preferují jednoznačně podzim, jiní předkládají nesporné výhody jarní výsadby. Jak to většinou bývá, obě období mohou mít své výhody i nevýhody. Ke správnému rozhodnutí je proto důležité vyhodnotit konkrétní podmínky v dané lokalitě.

Podzimní výsadba – během října, nejdéle do poloviny listopadu, pokud je počasí příznivé a teploty nejsou ještě příliš nízké. V nižších polohách a dobrých teplotních podmínkách bývá podzimní vysazení meruňky velmi úspěšné. Půda je po létě ještě poměrně vyhřátá, nemusíte stromek tak často zalévat a není ohrožen zavadnutím, protože je venku chladno a vlhko. Zemina dobře přilne ke kořenům a stromek se pěkně „chytí“. Na jaře pak meruňka většinou dříve obrazí a také přírůstky mohou být zpočátku v náskoku.

Výsadba v jarních měsících – mnoho pěstitelů preferuje vysadit meruňku koncem dubna nebo začátkem května. Zvlášť v drsnějších podmínkách nebo ve vyšší nadmořské výšce se jarní období zdá výhodnější. Mladý stromek není ovlivněn zimními mrazivými výkyvy a může se rychleji ujmout. Musíte však hlídat zálivku a podle počasí pravidelně doplňovat vodu. Někdy je také půda po zimě dlouho studená, a ačkoliv pocitově je venku již teplo, zem nemusí být dostatečně prohřátá k tomu, aby se kořínky po výsadbě dobře „uchytily“. 

zdravé plody meruněkVybírejte kvalitní odrůdy

Neméně důležitou součástí zdárného pěstování je i kvalita sázeného materiálu. K dostání jsou odrůdy různých chutí i velikostí plodů, ale také druhy vyšlechtěné proti nepřízni počasí nebo houbovým chorobám, jimž meruňky snadněji, než jiné ovoce, podléhají.

Příklady odrůd, které vykazují vyšší odolnost proti mrazu

  • Ledana, Lerosa, Karola
  • Kompakta, Veecot
  • Harogem - uvádí se vysoká odolnost proti mrazu ve dřevě, v pupenech i v květech

Střední odolnost proti chladu vykazují také druhy:

  • Lebela
  • Goldrich (cizosprašná odrůda, vyžaduje výsadbu vedle jedince jiné odrůdy jako opylovače)
  • Velita, Minaret
  • Bergeron
Odrůdy s menšími nároky na prostředí a odolnější proti houbovým chorobám jsou například:
  • Ledana
  • Veecot
  • Minaret
Správně zvolený druh meruňky, ideálně zakoupený u renomovaného prodejce, který má s pěstováním v daném regionu zkušenosti, může značně ovlivnit budoucí úspěšnost.