Vše o půdě se dozvíme, pokud si necháme provést rozbor odbornou firmou, ale i bez této investice můžeme mnohé nedostatky nepostradatelných živin rozpoznat sami. Tři hlavní životně důležité prvky rostlinám dodáváme automaticky při běžné péči a k jejich poruchám z nedostatku či nadbytku nedochází.

Vodík (H) a kyslík (O) se k rostlinám dostává průběžně formou zálivky. Jejich nedostatek se proto poruchou rostlin neprojevuje. Podobně tomu je i u oxidu uhličitého. Uhlík (C) není potřeba v půdě doplňovat, výjimkou mohou být uzavřené skleníky, v nichž se přihnojení oxidem uhličitým někdy provádí.

Jaké signály nás upozorňují na možnou půdní nerovnováhu? 
                                             

Důležité je věnovat pozornost již počínajícím příznakům, abychom mohli včas zasáhnout a předejít případným nepříznivým důsledkům. 

Nedostatek dusíku (N) se projevuje blednutím listů, slabým a zpomaleným růstem rostlin. Pomůže přihnojit půdu dusíkatým hnojivem (ledkem), účinná je i listová výživa. Nadbytek dusíku naopak způsobuje sytější zeleň listů, snížené nasazování na květ, rostliny rostou dlouho do zimy a jejich pletiva nevyzrávají a častěji poléhají houbovitým chorobám (stejně tak uskladněná zelenina a ovoce). Negativní účinky dusíku lze omezit použitím draselných a fosforečných hnojiv.

Draslík zpevňuje pletiva rostlin. Při nedostatku draslíku (K) začne rostlina živořit. Špatně probíhá fotosyntéza, tvoří se málo cukrů a škrobů, listy od krajů odumírají a svinují se nahoru, některé žloutnou až hnědnou a předčasně opadávají. Mohou se špatně vyvíjet i kořeny. Pletiva hůř vyzrávají a snadno namrzají, jsou více ohroženy houbovitými chorobami, ovoce i zelenina jsou méně kvalitní (nižší obsah cukrů) a snadno se kazí. Při velkém nedostatku zasychají u stromů konce výhonů. Za vegetace doplňujeme vyšší dávky síranu draselného. Hnojení draslíkem je důležité především v deštivém roce. 

Nedostatek fosforu (P) se pozná nejvíce podle květů. Kvetení rostlin je slabé a opožděné, nevyvíjí se oplodňovací části a nevyvinuté plody proto předčasně opadávají. Pokud je u ovocných stromů nedostatek fosforu spojený současně s nadbytkem dusíku, stromy pak rostou do dřeva a neplodí, případná úroda je slabá a kazí se. Chybějící fosfor lze doplnit fosforečným hnojivem, superfosfátem. Nadbytek fosforu urychluje vegetační růst a zrání plodů a způsobuje předčasné stárnutí rostlin. V tomto případě provedeme opatření formou zvýšení dávky dusíkatých a draselných hnojiv.

hnojivo ruční mechanické rozmetadloNedostatek vápníku (Ca) působí poruchy v transportu a výměně látek, odumírání růstových vrcholů a kořenů, žloutnutí listů a jejich předčasné opadávání. Opadávají také plody, může dojí až k pozvolnému odumírání stromů. Při nadbytku vápníku v půdě často dochází i ke snížení obsahu železa (Fe) a hořčíku (Mg). U rostlin se projevuje chorobou listů, tzv. chlorózou.

Křemík (Si) posiluje rostlinné tkáně a napomáhá proti houbovým chorobám. Také škůdci křemík nemilují a pokud jej přidáme do půdy, stává se, že ji raději opustí.

Méně časté projevy

Jsou jimi nerovnovážné stavy bóru a chloru. Nedostatek bóru na vápenatých půdách může zapříčinit špatné opylení květů ovocných stromů. Bór je důležitý zvlášť pro jabloně. Při jeho deficitu nelze jabloně dobře opylovat, což se pak silně projeví na úrodě.

Chlor (Cl) je v rostlině značně pohyblivá veličina, jeho potřeba je však velmi nízká. Není nutné jej dodávat, rostliny ho přijímají z půdy z vodného roztoku. Nadbytek chloru způsobuje světlejší barvu listů, nižší fotosyntézu, a tím i nižší výnosy. Ve větším množství je toxický. Na chlor je citlivá např. réva vinná, broskvoně, cibuloviny, rajčata, okurky i brambory.

Chybějící základní makroelementy (stejně jako jejich nadbytek) rostlinám neprospívají a mohou se projevit poruchami látkové výměny, kvalitou růstu i následné úrody.  Díky naší pozornosti a pohotové péči o půdu však můžeme případným potížím předejít a zajistit si tak bohatou a kvalitní sklizeň.