bonsaj z břečťanu popínavého ve speciální misceBonsaj je když...

Hodně zjednodušeně řečeno můžeme říci, že bonsaj je staré umění miniaturizace stromů a jejich pěstování v miskách. Slovo bon znamená miska a sai strom (též sázet). Přesnější definice říká, že bonsaj je miniaturní strom pěstovaný v misce, který je bonsajovými technikami tvarován tak, aby navozoval iluzi starého stromu. Zahrnuje v sobě prvky pěstitelství i umění.

Historie pěstování bonsají má velmi dávné kořeny. Prapůvod klasických vaničkovitých bonsajistických misek prý sahá až 4 tisíce let do minulosti. U nich však není možné prokázat, že opravdu sloužily k pěstování rostlin. První hodnověrné zmínky o stromech pěstovaných v miskách pocházejí ze starověké Číny již z doby před přelomem letopočtu.

Rady zkušeného pěstitele bonsají

Poznávacím znamením bonsají je místo, ve kterém roste. Může to být nejen miska, ale třeba kámen nebo dřevo. "Když budete při jejím pěstování dodržovat pár základních pravidel, stanou se bonsaje ozdobou vašeho bytu či zahrady," říká Petr Herynek, kurátor mezinárodní výstavy bonsají v pražské botanické zahradě v Troji a spoluautor knihy Podivuhodný svět bonsají.

Tedy muž, který toho o bonsajích ví opravdu hodně. Sám s jejich pěstováním začínal v roce 1973. Dnes má ve své sbírce přes pět set rostlin. A nejsou to ledajaké "stromečky". Bonsajisté je označují jako autorské bonsaje, tedy takové, které jsou starší více než 30 let a majitel je vypěstoval ze semen, řízků nebo sazenic.

"Jeden moudrý muž kdysi řekl, že největším zahradnickým mistrovstvím je zálivka. A to platí u bonsají dvojnásob. Protože jsou bonsaje v mělkých miskách, je potřeba vodu dolévat. Kromě vody potřebuje bonsaj také hnojivo a dostatek světla. Proto je důležité místo, kde bude bonsaj stát. To vybíráme podle pravidla: správné umístění je to, které vyhovuje bonsaji, ne to, které se hodí nám," radí Petr Herynek.

Právě na výstavách bonsají můžete nejen obdivovat dovednosti trpělivých a zkušených pěstitelů, ale také získat inspiraci a cenné rady pro vlastní pěstování. Petr Herynek prozrazuje, že bonsaj je možné vypěstovat i z méně obvyklých rostlin: "Tropický dužnatý strom líčidlo dvoudomé (Phytolacca dioica) má fialové plody, které v dávných dobách používaly indiánky jako líčidlo. Konkrétně si s nimi malovaly oči. Zajímavá je také bonsaj ze smrku ztepilého, jehož větve vyrostou o zhruba čtyři centimetry ročně. Tato konkrétní bonsaj má téměř 70 let, což je úctyhodný věk. Nejstarší bonsaje, které jsou na výstavě k vidění, se chlubí až sto lety."

  bonsaj z javoru   bonsaj z habru obecného   bonsaj ze šeříku