některé druhy orlíčků poutají pozornost nejen barvou, ale i délkou ostruhOrlíčky jsou v našich zahradách "doma" už od středověku. Mají však většinou svou původní – fialovou podobu. K vidění jsou i rostliny s květy růžovými či bílými. To všechno jsou kříženci orlíčku obecného (Aquilegia vulgaris), který u nás můžete potkat i ve volné přírodě. Roste ve světlých lesích, na pasekách a loukách a rozkvétá v květnu a červnu. Pokud však orlíček v přírodě uvidíte, mějte na paměti, že díky ubývání vhodných lokalit se ocitl na seznamu ohrožených druhů. Koupit můžete sazenice nebo semena kultivaru Barlow, který vznikl křížením orlíčku obecného. Má plné květy v barvě růžové, modré, fialové či bílé, ale marně u něj budete hledat ostruhu.

Vyšlechtěné formy s ostruhami dlouhými až 7 cm vznikly křížením severoamerických druhů orlíčků. Oblibu si získaly nejen pro tvar svého květu, ale také pro pestrou směs zářivých barev. Zvlášť atraktivně působí kultivary s kontrastním zbarvením kalichu a koruny (např. žlutá – červená, fialová – bílá) nebo plnokvěté formy. V obchodech seženete semena směsi dvoubarevných orlíčků pod označením Mc Kana Mix (někdy též označené jako Mac Kana).

Pěstování je snadné, ale...

  • Orlíčkům nejlépe vyhovuje stanoviště s dostatkem rozptýleného světla. Velmi dobře se jim daří v místech s toulavým stínem. Při dostatečné zálivce však dobře rostou i na slunci.
  • Vyšší odrůdy se dobře uplatní v okrasných květinových záhonech, v blízkosti jezírek či potůčků. Drobnější kultivary pěstujeme na skalkách.
  • Zaléváme bohatě a pravidelně. Orlíčky špatně snášejí časté vysychání substrátu. Nejlépe, pokud budou mít zeminu stále mírně vlhkou.
  • Na půdu nejsou příliš náročné – dobře rostou v běžné zahradní hlinitopísčité zemině s dostatkem živin.
  • Pokud je půda dostatečně zásobena živinami, hnojení není nutné. Jinak orlíčky přihnojujeme jednou za 14 dní běžnými hnojivy na kvetoucí zahradní rostliny.
  • Po odkvětu pouze ustřihneme okvětí, případně ponecháme u části rostlin dozrát k vysemenění či pro aranžérské účely.
  • Orlíčky můžeme množit také vegetativně, dělením trsů v říjnu nebo březnu. Tak získáme identické rostliny, ale musíme počítat s tím, že tato metoda není, zvlášť u starších rostlin, stoprocentně úspěšná.

semeníky orlíčků můžeme využít do suchých vazeb

Vyšlechtěte si svůj vlastní orlíček

Orlíčky patří k rostlinám, které se velmi ochotně kříží. Rozmanitost vykazují v dělení listů, ale především ve velikosti a barvě květů. K získání nových rostlin nepotřebujete žádné šlechtitelské znalosti a zkušenosti. U nejkrásnějších různobarevných rostlin nechejte dozrát semena, která v polovině léta rozhodíte na záhon a důkladně zalijete. Mladé rostliny se objeví do podzimu a zjara se už můžete těšit na první květy. Podle květů si můžete vybrat rostliny, které se vám do určitého druhu výsadby budou nejlépe hodit. Drobnější rostliny můžeme přesadit, u starších už bývá úspěšnost takového zásahu problematičtější.

Orlíček k řezu i sušení

Největší parádu udělají květy orlíčku na zahradě. Ale vyšší druhy můžeme použít také k řezu. Zvlášť pestré směsi dobře vypadají ve váze samostatně, ale mohou být i součástí pestrých kytic z jarních květů. Krásu tyhle rostliny neztrácejí ani po odkvětu. Pokud dosušíme květenství se zajímavě tvarovanými měchýřky, můžeme je podle potřeby přidávat do suchých aranžmá.