Zázvor patří mezi nejstarší a nejdůležitější koření. Je to vlastně kořen (správněji oddenek) asi metr vysokého keře podobného lilii se žlutými nebo růžovými květy - zázvoru obecného (Zingiber officinale). V tropické Asii se pěstuje přes 3000 let. Byl hojně rozšířen ve staré Indii a Číně; neví se však, ze které z obou uvedených zemí pochází. Do oblasti Středozemního moře jej pravděpodobně zavezli Féničané; v antickém Egyptě, Řecku a Římě byl také znám. V devátém století byl zázvor v Evropě servírován na stůl podobně, jako dnes sůl a pepř. Arabové jej přivezli v 13. století do jižní Afriky, Portugalci do západní Afriky a Španělé v raném 13. století do západní Indie.

zázvorový čaj je oblíbený zvláště v zimním obdobíPrvním, kdo přinesl ucelenější fakta o zemích, odkud pochází většina koření, byl benátský kupec a cestovatel Marco Polo (1254 – 1324). Roku 1298 v knize později proslulé jako Milion píše: "Království Melibaru se nalézá ve Velké Indii západním směrem, má vlastního krále a vlastní jazyk a jeho král není poplatný nikomu jinému… V tomto kraji je podivuhodná hojnost pepře, zázvoru a indických ořechů…"

V 16. století začal španělský šlechtic Francisco de Mendosa pěstovat zázvor na Jamajce (zdejší zázvor je považován za nejkvalitnější). Dnes jsou kromě jihovýchodní Indie (z Indie pochází přibližně 30% světové produkce) a Jamajky hlavními dodavateli tropická západní Afrika a Čína.

V asijské kuchyni je zázvor druhou nejčastěji používanou potravinářskou přísadou – hned po soli. Apicius, labužník z prvního století, zázvor doporučoval na masové a drůbeží omáčky, sušený hrášek a čočku a jako koření pro sůl. Zázvor nechybí ani v receptech asi nejznámější české kuchařky 19. století, Magdaleny Dobromily Rettigové.

Oddenky zázvoru se užívají čerstvé, nebo se suší a melou. Mletý zázvor se přidává do různých směsí koření (nejproslulejší je kari). Z oddenků zázvoru se připravuje zázvorový olej a silice. Využití je tedy v cukrářství, pekařství, ale i v masném průmyslu. V některých oblastech je oblíbenou přísadou v nápojích. Asi nejznámější je zázvorový čaj, limonáda a pivo. To je v Anglii a USA známé jako gingerbeer. S příchutí zázvoru můžeme objevit také čokoládu, lízátka, bonbony, zmrzlinu, marmeládu, omáčku, polévku, vodku, víno, kávu, sušenky (zázvorky), perníčky, bábovku. V Japonsku se používá do pokrmů suši nakládaný růžový zázvor zvaný gari. 

Zázvor se využívá také ve farmacii (Radix zingiberis) a kosmetice. Zázvor je (podobně jako pepř) součástí řady parfémů. Používá se k vypíchnutí svěžích tónů či dodání štiplavé pikantnosti. A kdyby vás snad někdo nazval "zázvorovou hlavou", pak vězte, že takto nazývají Angličané zrzavé lidi (ginger head). To prý proto, že je považovali za horkokrevné a zázvor má zahřívací účinky.