eukalyptus - větvička s mladými listyBlahovičník (Eucalyptus), jinak česky nazývaný též eukalyptus, je rod obsahující více než 700 druhů subtropických až tropických stromů nebo keřů z čeledi myrtovitých původem z Austrálie. Evropané si na popis stromu, který domorodí Aboridžinci dovedli využívat velmi všestranně, museli počkat až do konce 18. století. Domorodci využívali eukalypty nejen jako odolné dřevo, ale jako všelék. Jeho prostřednictvím léčili nachlazení, horečku, revmatické bolesti i úplavici. Považovali jej za protijed proti hadímu uštknutí.

Pro floristy se větvičky s listy mladých eukalyptů staly oblíbenou součástí květinových aranžmá. Mladé lístky eukalyptu oživí kytice nejen svým tvarem a barvou, ale přidají i nezaměnitelnou vůni. Používat je můžeme při aranžování jak živé, tak sušené. Velmi atraktivně působí i v adventních a vánočních dekoracích.

  • Jako první Evropan popsal eukalyptus v roce 1799 francouzský botanik Jacques de Labillardiere (1755–1834), po výzkumné expedici v oblasti jihovýchodního pobřeží Tasmánie. 
  • Eukalypty se vyznačují dvojím typem listů. První typ mají mladé (juvenilní) rostliny. Jedná se o oválné stříbrné listy. Teprve na starších rostlinách se objevuje druhý typ – velké podlouhlé zelené listy.
  • Za nejvyšší listnatý strom na světě je považován blahovičník královský (Eucalyptus regnans). Dorůstá výšky přes 100 metrů (obvod kmene dosahuje až 25 m) a je zároveň nejrychleji rostoucím stromem. Nejstarší exempláře tohoto druhu jsou staré 350 – 400 let.
  • dospělé listy eukalyptu se využívají i při grilováníVýšky 100 metrů může eukalyptus dorůst během 100 let. Nejrychleji roste prvních 10 let: každoročně vyroste o 4 – 5 metrů, pak se jeho růst zpomalí. Za 20-30 let dosahuje výšky 35 metrů a tloušťky kmene, jakou má dub starý 200 let. 
  • Blahovičníky rostou 10x rychleji než duby. Pětileté stromy působí dojmem skutečného lesa. Dřevní hmota blahovičníku 25 let starého převyšuje dřevní hmotu stejně starého dubu 200x.
  • Nejstarší zkamenělý list blahovičníku je starý přes 50 milionů let. Nepochází však z Austrálie, ale z Jižní Ameriky, konkrétně z Patagonie. Objevili jej v roce 1932 naftaři při provádění zkušebních vrtů. 
  • Jeden dospělý blahovičník je schopný za rok vypařit 14 tun vody. Proto se využívají k vysoušení močálů. Například v Portugalsku vysušily eukalypty vysázené v roce 1904 močály již za 10 let. 
  • Eukalypty mají hluboký kořenový systém, který proniká až 40 metrů pod povrch země. Funguje jako hydraulická pumpa, která nečerpá pouze podzemní vodu, ale také rozpuštěné minerály, mezi kterými může být i zlato.detail květu jednoho z mnoha eukalyptů
  • Australští vědci zkoumali obsah zlata v listech, kůře a dřevu větviček eukalyptů ze dvou míst v Západní Austrálii. Zjistili, že obsah zlata je nejvyšší v listech. Zlato je pro rostliny toxické, proto jej transportují do listů, které opadávají a nežádoucí poklad tak průběžně odstraňují z organismu.
  • Hladina zlata v listech eukalyptů, které rostou přímo nad ložisky, je mnohonásobně vyšší než u stromů, které rostou jen pár stovek metrů od něj. Částice zlata v listech, které vědci označují jako "fytonugety", jsou však příliš malé na to, aby se je vyplatilo těžit. Jejich velikost dosahuje sotva pětiny tloušťky lidského vlasu. Jako indikátor výskytu zlatých ložisek v obtížně dostupném terénu však mohou posloužit velmi úspěšně. 
  • Eukalypty bývají nazývány stromy beze stínu. To proto, že čepele úzkých listů jsou postaveny kolmo ke slunečním paprskům, a tak je volně propouštějí. Rostlina se tímto způsobem přirozeně brání silnému slunečnímu žáru, o který v Austrálii není nouze.
  • Zatímco australský vačnatec koala medvídkovitý (Phascolarctos cinereus), známý také jako medvídek koala, se v současnosti živí téměř výhradně listím blahovičníků, nebylo tomu tak vždy. To dokládají zkameněliny koalů objevené v severní Austrálii. Přinášejí nám svědectví z doby před 20 miliony lety, kdy byla severní polovina Austrálie porostlá deštnými pralesy. K potravní specializaci koalů na blahovičníky došlo až po ochlazení klimatu: deštné pralesy byly vystřídány blahovičníkovými lesy.
  • Krmením tráví koala kolem tří z pěti hodin své aktivity. Průměrně spořádá 500 g eukalyptových listů denně. Před spolknutím je důkladně rozmělní silnými čelistmi na velmi jemnou kaši. Listy blahovičníků mají nízký obsah proteinů, zato mají vysoký podíl nestravitelných látek a obsahují fenolické a terpenové složky. Proto jsou pro většinu živočišných druhů jedovaté. Koala v porovnání s ostatními savci mají velmi pomalý metabolismus. Tráví 16 až 18 hodin denně bez pohnutí, přičemž většinu tohoto času prospí. Toxické složky zneškodní játry a později vyloučí.

eukalyptus s červenými květy, keř